Naopak předseda opoziční TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek vidí v rozpočtu strukturální chyby, kabinet podle něj těží z ekonomického růstu a je neschopný investovat. Analytici na základě dnešních údajů usuzují, že hospodaření státu by mělo skončit za celý letošní rok zhruba vyrovnané, schválený rozpočet přitom počítá se schodkem 70 miliard korun. Lepší hospodaření rozpočtu však podle nich kromě lepšího výběru daní souvisí také s poklesem investičních výdajů vlády na projekty spolufinancované z evropských fondů. Babiš dnes nechtěl odhadovat, jak letošní rok dopadne.
Výrazný nárůst výběru daní
Nicméně dnešní výsledky označil za výborné. „Jsou dané kombinací podstatně lepšího výkonu finanční správy, čerpáním evropských peněz i růstu, který je ale podstatně menší než minulý rok,“ uvedl. Pokles státního dluhu ke konci září o 12,9 miliardy korun na 1,66 bilionu korun pak připsal Babiš i tomu, že veřejné finance řídí jako firemní.
Údaje přitom podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala potvrzují trendy z posledních měsíců. Tím je výrazný nárůst výběru daní, což podle něj odráží růst ekonomiky. Dalším trendem je pak pokles vládních investic kvůli pomalému startu nového programového období EU fondů a nepřipravenosti infrastrukturních staveb.
„Ministr financí Babiš má stále realističtější šanci stát se po Ivanu Kočárníkovi teprve druhým ministrem financí v historii ČR, který vykáže vyrovnané hospodaření,“ upozornil hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda. I podle něj je patrné zlepšení výběru daní, zároveň ale i znatelný pokles investičních výdajů.
Celkové příjmy rozpočtu stouply meziročně o 57 miliard na 965,2 miliardy korun a celkové výdaje klesly o 28,4 miliardy na 882,9 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 34,3 miliardy na 470,2 miliardy korun.
autor: mp
