Před 75 lety nacisté popravili hrdiny z pravoslavné církve

02.09.2017 17:05

Před 75 lety, 4. září 1942, popravili nacisté biskupa pravoslavné církve Gorazda, faráře Václava Čikla a staršího církve Jana Sonnevenda. Následující den byl popraven také kaplan Vladimír Petřek. Byla to odplata za hrdinství duchovních, kteří v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici ukryli v červnu 1942 hlavní aktéry úspěšného atentátu na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha, připomněla ČTK.

Před 75 lety nacisté popravili hrdiny z pravoslavné církve
Foto: Hans Štembera
Popisek: Rekonstrukce atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha

Okupanti poté tuto církev rozpustili a chrám uzavřeli a používali nadále jako skladiště.

Atentát na nelítostného nacistu a jednoho z hlavních architektů holokaustu Heydricha provedli 27. května 1942 parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš, členové výsadku Anthropoid, ke kterým se připojil Josef Valčík z výsadku Silver A. Všem třem útočníkům se po atentátu podařilo uniknout, Heydrich svým zraněním podlehl 4. června.

Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Výsadkáři – nejen Gabčík, Kubiš a Valčík – se na základě kontaktů domácího odboje již ve dnech po atentátu ukryli v pravoslavném chrámu v Resslově ulici. Skrývali se přes tři týdny, o průběhu jejich pobytu v kostele neexistuje ucelené svědectví, protože nikdo ze zúčastněných se nedožil konce války. Z dokumentů gestapa je však známo, že se o ně nejvíce staral Vladimír Petřek.

Nakonec je ale zradil jeden z nich – Karel Čurda. Po těžkém boji zahynulo sedm parašutistů 18. června. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes 3000 lidí.

V závěrečné zprávě o atentátu do berlínského ústředí ze září 1942 se konstatovalo: „Kaplan dr. Petřek, který celou péči o atentátníky a agenty organizoval, šel ve své osobní pomoci tak daleko, že chodil vlastnoručně vyprazdňovat vědro s exkrementy, jež sloužilo jako nouzový záchod.“ Gestapo si pro Petřka přišlo do jeho bytu ve tři hodiny ráno 18. června. Po krátkém výslechu v Petschkově paláci byl v poutech odvezen do kostela.

Za napomáhání parašutistům bylo tehdy 263 Čechů uvězněno, transportováno do koncentračního tábora Mauthausen a tam 24. října zastřeleno

Podle poválečné výpovědi tlumočníka na gestapu Josefa Chalupského byl zbitý kaplan Petřek ještě toho 18. června přiveden do krypty kostela, kde mu bylo nařízeno, aby parašutisty vyzval k ukončení boje: „Tady mi říkají, že se máte vzdát. Tak vám to vyřizuji. Prý se vám nic nestane a budou se k vám chovat jako k válečným zajatcům.“ Odpovědí byly výkřiky, doprovázené několika výstřely z pistolí: „My jsme Češi. My se nikdy nevzdáváme, slyšíte? Nikdy!“

S pravoslavnými kleriky bylo zinscenováno veřejné přelíčení stanného soudu 3. září 1942. Následujícího dne byli v Kobylisích zastřeleni biskup Gorazd, farář Čikl a předseda představenstva rady starších při chrámu sv. Cyrila a Metoděje Sonnevend. Vladimír Petřek byl zastřelen další den.

Za napomáhání parašutistům bylo tehdy 263 Čechů uvězněno, transportováno do koncentračního tábora Mauthausen a tam 24. října zastřeleno, a to včetně devíti členů kongregace pravoslavné církve.

Biskup Gorazd se narodil 26. května 1879 v rodině rolníka v Hrubé Vrbce u Hodonína jako Matěj Pavlík. Původně římskokatolický kněz Pavlík se po vzniku Československa účastnil reformního hnutí katolického duchovenstva a byl spoluzakladatelem a biskupem Církve československé. V roce 1924 přijal od srbského pravoslavného patriarchy biskupské svěcení a pod přijatým jménem Gorazd organizoval v ČSR pravoslavnou církev. Svatým byl Gorazd prohlášen českou pravoslavnou církví roku 1987.

Vladimír Petřek se narodil 19. června 1908 v Hodolanech na Olomoucku. Po absolutoriu bělehradské bohoslovecké fakulty byl koncem prosince 1934 vladykou Gorazdem vysvěcen a ustanoven v Praze kaplanem. Do odboje se aktivně zapojil již krátce po okupaci. Ukrýval kancléře a pozdějšího předáka odbojové organizace Politické ústředí Přemysla Šámala nebo majora Jana Sadílka, jednoho z vydavatelů ilegálního listu V boj. Vystavoval také křestní listy Židům, aby je ochránil před perzekucí. Tím se poprvé dostal do zorného pole gestapa. Ještě před atentátem nabídl spolu s Janem Sonnevendem parašutistům úkryt v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Nacisté uvěznili a zabili i celou jeho rodinu.

Václav Čikl se narodil 13. ledna 1900 ve Slavětíně na Litovelsku. Po vystudování gymnázia v Litovli absolvoval teologický kurz v Olomouci a v roce 1922 nastoupil jako duchovní správce v Tovačově. V roce 1938 na žádost biskupa Gorazda odešel do Prahy a stal se duchovním správcem pravoslavné farnosti v Praze po zesnulém otci Kauerovi.

Jan Sonnevend se narodil 25. prosince 1880 v Topolanech na Vyškovsku. Vystudoval v Brně obchodní akademii a poté působil jako ředitel Okresní nemocenské pojišťovny v Brně. Od ledna 1939 byl předsedou pražské pravoslavné církevní obce v nově vysvěceném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: mp

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pane redaktore ČT, nedělejte tu sluníčkářskou žumpu. A zameťte si před svým prahem. Pokus o grilování Okamury se totálně obrátil

19:46 Pane redaktore ČT, nedělejte tu sluníčkářskou žumpu. A zameťte si před svým prahem. Pokus o grilování Okamury se totálně obrátil

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura se na tiskové konferenci před jednáním Poslanecké sněmovny pustil r…