Ozbrojené střety vypukly jen pár hodin poté, co německý vůdce ve fanatickém projevu na sjezdu NSDAP v Norimberku obvinil Prahu z toho, že útiskem sudetských soukmenovců vytváří nesnesitelnou atmosféru a přispívá k zostřování mezinárodní situace.
Přestože československá vláda proti vzbouřencům rázně zasáhla a nepokoje za pouhé dva dny potlačila, rozbití státu už zabránit nedokázala. Henlein stejně jako další představitelé Sudetoněmecké strany uprchl do Německa. Tam připravil 14. září na Hitlerovu žádost, vyvolanou vůdcovou chystanou schůzkou s britským premiérem Nevillem Chamberlainem, prohlášení, v němž se mimo jiné pravilo, že obsahem dalších jednání o sudetoněmecké otázce může být jen odstoupení pohraničí českých zemí Německu.
Hitler na jednání s Chamberlainem 15. září žádal postoupení území s více než 50 procenty německého obyvatelstva. Vláda premiéra Milana Hodži požadavek nejprve odmítla, ale po nátlaku britského a francouzského vyslance nakonec 21. září souhlasila. V noci na 30. září pak nejvyšší představitelé Británie, Francie, Itálie a Německa podepsali Mnichovskou dohodu, která plně akceptovala německé územní požadavky vůči Československu. Československá vláda týž den mnichovský diktát přijala.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
