Rada vlády pro lidská práva má v současnosti 33 členů a 9 výborů. Zasedají v nich nejen představitelé státní správy, ale také zástupci celé řady prominentních neziskových organizací.
Místopředsedkyní je Adriana Dergam, která za Fialovy vlády krátce vedla Odbor strategické komunikace (STRATKOM), koordinovaný Otakarem Foltýnem. Skončila po pár měsících kvůli „nevyhovujícím manažerským schopnostem“. Předtím působila jako manažerka v projektech CEDMO zaměřených na boj s „dezinformacemi“ a placených z Bruselu. Hlavním koordinátorem projektu byl Václav Moravec.
Prezidentští sponzoři v pozadí
Členkou Rady je dále Barbora Stárek, výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem, který se prostřednictvím Korza Národní snaží monopolizovat odkaz a oslavy 17. listopadu, během nichž dochází k útokům na politiky současné vládní koalice. Na školách zase vystupuje s programem o demokracii, lidských právech a aktivním občanství, který se velice podobá programu Jeden svět na školách Člověka v tísni.
Chcete, aby se EU změnila ve Spojené státy evropské, jak si přeje Petr Pavel?Anketa
V Radě dále působí Monika Šimůnková, bývalá zástupkyně ombudsmana Stanislava Křečka, která se se svým nadřízeným dostala do veřejného konfliktu kvůli odlišným názorům na lidská práva. Na stranu Šimůnkové se postavil Milion chvilek pro demokracii, který Křečka kritizoval za údajnou xenofobii a zlehčování diskriminace.
Více cizinců do ČR
Rada pro lidská práva si stejně jako Rada pro nestátní neziskové organizace vytvořila specializované orgány. Nalezneme mezi nimi Výbor pro práva cizinců či Výbor pro práva LGBTI+ lidí.
Prvně jmenovaný výbor vyzval loni v květnu k urychlení přesídlovacího programu a humanitárního přijímání cizinců do České republiky. Předsedá mu Magda Faltová, jinak ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, jehož sponzory je Člověk v tísni, Nadace OSF, Open Society Foundations George Sorose, kanadská vláda i EU.
Další členka, výkonná ředitelka neziskovky META Zuzana Papáčková, která pobírá desítky milionů na státních dotacích, loni získala cenu za podporu inkluze ve školství z rukou tehdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, která se na činnosti Rady pro lidská práva aktivně podílela.
Mezi členy nechybí ani advokát Pavel Čižinský. Ten momentálně zastupuje propalestinské aktivisty, kteří provedli žhářský útok na sklad v Pardubicích. V loňských parlamentních volbách byl lídrem pražské kandidátky Levice, která v hlavním městě vybojovala 764 hlasů.
Sexualita, gender a „menšinový stres“
Výbor pro práva LGBTI+ lidí nabízí ještě zajímavější sestavu. V čele stojí někdejší kandidátka za Zelené Lucia Zachariášová z organizace Jsme fér, která už několik let prosazuje jednopohlavní sňatky. Doplňuje ji Tomáš Ignác Fénix ze sdružení homosexuálních křesťanů Logos a člen TOP 09.
Následuje Viktor Heumann, šéf neziskovky Trans*parent, jejímž cílem je „prosazování práv a pozitivních společenských změn ve prospěch transgender, nebinárních a intersex osob“. Heumannova neziskovka úzce spolupracuje s Prague Pride. Tento subjekt ve výboru zastupuje Kateřina Saparová.
Svého zástupce mají i Piráti, a to díky Lence Králové, která byla původně mužem. Na veřejnosti přiznává, že se děsí „represivního režimu“ Roberta Fica a Viktora Orbána a při kandidatuře do senátu uvedla, že se chce zaměřit na řešení závažného společenského problému jménem „misgendering“ a „deadnaming“.
V neposlední řadě v orgánu působí Michal Pitoňák, který se v think tanku Queer Geography a Národním ústavu duševního zdraví zabývá výzkumem „menšinového stresu“ u LGBTQ+ lidí. Zajímá ho také sexualita a gender.
Více regulace, více represe
Rada vlády pro lidská práva každoročně zpracovává Zprávu o stavu lidských práv v České republice. Poslední zveřejněný materiál z roku 2024 věnuje značnou pozornost romské inkluzi a sexuálním menšinám. Autoři se podivují nad nízkým počtem vyšetřovaných případů „předsudečného násilí“ a vysvětlují si ho neschopností policie tuto problematiku řešit a také neochotou incidenty hlásit. Zpráva vládě doporučuje ukončit „segregaci Romů“ a prosadit zákon o úřední změně pohlaví trans lidí.
Na webu rady se dočteme i to, že v červnu loňského roku byl vládě předložen dokument s názvem „Strategická doporučení k celistvému řešení problému předsudečného násilí a nenávistných projevů“, který zaštítila Klára Šimáčková Laurenčíková. Materiál argumentuje, že předsudky jsou stále celospolečenským problémem, a volá po stíhání „hate speech“ a větší regulaci internetu, například prostřednictvím Aktu o digitálních službách (DSA). Ten bývá kritiky označován za cenzurní.
Autoři navíc formulují úkoly pro jednotlivé státní úřady, média i školy. Stát by podle nich měl podpořit něco, čemu říkají „counterspeech“, tedy narativy založené na lidských právech a koordinovaně šířené novináři a influencery. Média, a zejména ta veřejnoprávní, by prý měla propagovat diverzitu.
A to zdaleka není vše. „Stát by měl podporovat nevládní organizace včetně univerzit nebo oborových asociací, a organizovat školení pro novináře a novinářky zaměřené na tvorbu inkluzivního obsahu a využívání nestereotypizujícího a nezraňujícího jazyka, a dále školení zaměřená na problematiku nenávistných projevů,“ píše se v textu.
Samozřejmostí by měla být pravidelná revize učebnic a výukových materiálů včetně odstranění „zastaralých stereotypů“. Lidskoprávní principy by jednotlivé školy měly zavést přímo do školních řádů.
Miliony jdou na platy
Stejně jako v případě Rady vlády pro nestátní neziskové organizace stojí lidskoprávní agenda na Úřadu vlády miliony korun ročně. Z posledních výročních zpráv za rok 2022 a 2023 vyplývá, že se celkové náklady vyšplhaly na 5 956 982 korun. Z toho šlo necelých 4,9 milionu na mzdy a platy. Výroční zprávy za rok 2024 a 2025 dosud nebyly zveřejněny.
Podle odpovědí zaslaných redakci tiskovou mluvčí se na obou dokumentech pracuje. Nic zvláštního v nich prý ale stejně nebude. „V roce 2024 nebyla činnost Rady ani jejího sekretariátu spojena s mimořádnými náklady. Rada zasedala dvakrát a proběhla hodnotící návštěva ČR ze strany Výboru pro prevenci mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení a trestání Rady Evropy (CPT). Všechny relevantní informace o fungování Rady jsou průběžně zveřejňovány na webu Rady, společně se seznamem členů,“ píše se v odpovědi.
Její autoři, kterými jsou podle metadat vedoucí Oddělení lidských práv a rovného zacházení Miroslav Crha a ředitel Odboru lidských práv a ochrany menšin Viktor Kundrák, se brání, že peníze uvedené ve výročních zprávách nejdou jen na práci Rady pro lidská práva a jejích orgánů včetně sekretariátu, ale i na agendu Oddělení lidských práv a rovného zacházení, která je širší.
Úředníci: „Vysoce odborná a odpovědná práce“
Podle vyjádření pro ParlamentníListy.cz má v současnosti toto oddělení tři zaměstnance na plný úvazek ve služebním poměru a tři další pracovníky s částečnými úvazky. „Platy se řídí příslušnými platovými tabulkami. Jde o vysoce odbornou a odpovědnou práci, platy přitom nejsou nijak preferenční vůči platové hladině v ústřední státní správě,“ hájí se úředníci. Celkové náklady za loňský rok se prý dozvíme do konce května.
Miroslava Crhy jsme se také zeptali, zda považuje složení jednotlivých orgánů za vyvážené a proč nejsou ve Výboru pro práva LGBTI+ lidí zastoupeny i konzervativní organizace, které se problematice dlouhodobě věnují. Dočkali jsme se odpovědi, že úředníci nerozhodují o složení orgánů či jejich ideologické vyváženosti, protože je to v tomto případě odpovědnost premiéra Andreje Babiše (ANO).
„Výbor pro práva LGBTI+ lidí poskytuje informace o tom, jak posilovat rovnost LGBTI+ lidí, v souladu s ústavním pořádkem a lidskoprávními závazky ČR, jako jsou mezinárodní úmluvy, judikatura Evropského soudu pro lidská práva, dalšími mezinárodními standardy o oblasti ochrany lidských práv,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Úřad vlády.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měla by vláda více zasáhnout proti vlivu NGO?
