Podle Nečase je ale zákon v souladu s ústavou a vláda postupuje podle práva. Korektní a zodpovědné by však bylo s podpisem vyčkat i podle sekretáře samotného ÚS, který ale zároveň připustil, že po právní stránce dnes podpisu nic nebránilo.

Představitelé církví vnímají podpis jako jednoznačný posun k nezávislosti církví na státu

Smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za zabavený majetek získají náboženské obce během 30 let náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Největší částka, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. Stát naopak postupně přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost. Finanční odškodnění jako jediná ze 17 obcí, které na něj mají nárok, nepřijala Bratská jednota baptistů. Lhůta pro uzavření smluv o vypořádání mezi státem a jednotlivými církvemi trvá do 30. září letošního roku.

Podle Nečase je dohoda aktem spravedlnosti. "Jsou tímto krokem odčiněny některé křivdy, které byly učiněny církvím a náboženským společnostem v průběhu komunistického režimu. Současně tím byly nastaveny základy pro nové moderní vztahy mezi státem na straně jedné a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé," řekl po podpisu premiér před novináři.

Představitelé církví vnímají podpis jako jednoznačný posun k nezávislosti církví na státu. Věří, že navrácený majetek přispěje nejen církvím a věřícím, ale zejména široké veřejnosti. Například bude díky smlouvě odblokován majetek obcí i krajů, který bude moct sloužit občanům. Podle České biskupské konference (ČBK), které předsedá kardinál Dominik Duka, je dobré, aby církevní instituce hospodařily nezávisle. Majetkové narovnání prý umožní rozvíjet službu církve široké veřejnosti, jako je budování hospiců pro staré a umírající, péče o nemocné a národní kulturní dědictví, ale také vzdělávání a další obecně prospěšné aktivity.