Cílem pařížského zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu je přijetí nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu, která má nahradit Kjótský protokol a která by měla začít platit od roku 2020. Klimatická konference v Paříži (COP 21) dnes slavnostně začíná za přítomnosti téměř 150 hlav států a vlád a potrvá do pátku 11. prosince. Česko na úvod zastupuje právě Sobotka. Šéfem české delegace pro další vyjednávání pak bude ministr životního prostředí Richard Brabec.
Stanoviska se nepodařilo sblížit
Podle českého ministerského předsedy bude summit pravděpodobně „dramatický do poslední chvíle“, protože zatím ještě není na stole hotová dohoda a poslední detaily se budou teprve upřesňovat. „To není úplně ideální situace, protože bohužel se nepodařilo sblížit stanoviska,“ konstatoval premiér v rozhovoru s českými novináři před zahájením pařížské konference.
„Přetrvává rozpor mezi vyspělými státy a méně vyspělými zeměmi, které argumentují tím, že ještě potřebují nějaký čas na to, aby se rozvinuly a aby zvýšily svůj výkon, než budou muset začít plnit závazky z hlediska snižování skleníkových plynů,“ řekl Sobotka.
ČR patří mezi ambicióznější země
Jednu skupinu podle něj tvoří země, které požadují ambicióznější a právně závazný akt, kdy příspěvky jednotlivých států ke snižování skleníkových plynů budou přímo součástí dohody, zdůraznil český premiér. Naznačil, že mezi tyto země patří i Česká republika, jejíž pozice odpovídá postoji Evropské unie, tedy do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent.
Česká republika si podle Sobotky přeje, aby v Paříži byla dohoda uzavřena, a bylo tak zřejmé, že všechny vyspělé státy závazným způsobem přispějí ke snižování skleníkových plynů a tím ke zpomalení globálního oteplování.
Sobotka se domnívá, že na straně všech klíčových států je velká vůle po dohodě. „Nicméně je otázka, jak velký to bude kompromis a jak velká cena bude muset být za tu dohodu zaplacena z hlediska její účinnosti, vymahatelnosti závazků, se kterými jednotlivé státy přichází, a z hlediska dopadů na proces globálního oteplování,“ shrnul český premiér s tím, že je „spíše optimista“.
Kjótský protokol svého cíle nedosáhl
V nové smlouvě by měl být zakotven dlouhodobý cíl, který zajistí udržení nárůstu průměrné globální teploty pod úrovní dvou stupňů Celsia v porovnání s obdobím před druhou průmyslovou revolucí.
Podle Kjótského protokolu, jehož platnost byla prodloužena do roku 2020, měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Svého cíle ale protokol nedosáhl a některé z největších ekonomik světa, včetně USA a Číny, ho nakonec neratifikovaly nebo se k němu nepřipojily.
Česká republika naopak k roku 2012 snížila emise skleníkových plynů vůči roku 1990 o 33 procent a také celá EU plní závazky s předstihem. „My své závazky z hlediska snižování skleníkových plynů plníme,“ zdůraznil Sobotka.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
