Premiér začíná mít větší problém než Jiří Pospíšil, naznačil volební potenciál. Zato ČSSD jede jak drezína

15. 2. 2019 10:31

Volební potenciál je nepravidelně užívaný nástroj, který ukazuje, kolik procent hlasů by daný politický subjekt mohl v rámci celé republiky v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k němu přiklonili všichni lidé, kteří jeho volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Oproti klasickým volebním preferencím či modelům jde o sumu, která vypadá výrazně vyšší. A právě takovéto měření přinesla v únoru agentura Phoenix research. Její výzkum byl proveden na vzorku 1.088 respondentů mezi 15. lednem a 12. únorem 2019.

Premiér začíná mít větší problém než Jiří Pospíšil, naznačil volební potenciál. Zato ČSSD jede jak drezína
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Andrej Babiš

Anketa

Přejete si, aby ve volbách do Evropského parlamentu uspěly proevropské liberální strany? (TOP 09, STAN, KDU-ČSL)

4%
96%
hlasovalo: 19255 lidí
Podle volebního potenciálu by bylo první hnutí ANO premiéra Babiše, to by získalo 31,6 procenta. Na druhém místě by skončili Piráti (18,6%), následovali by občanští (17%) a sociální demokraté (11,9%). Pod hranicí deseti procent volebního potenciálu se překvapivě umístila Okamurova SPD (8,8%). Naopak silné číslo by si připsalo hnutí STAN (6,8%). KSČM stále osciluje na hranici volitelnosti (5,9%), což by se týkalo rovněž lidovců (5,5%) a TOPky (5,1%). Nikdo další by si ani při teoretické podpoře v rámci volebního potenciálu agentury Phoenix nepřipsal pět procent a víc, které jsou nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny.

ParlamentníListy.cz ovšem zajímalo, jak vypadají jednotlivá čísla v mezisoučtech. Šlo nám o to se dozvědět, kolik lidí jednotlivou partaj či hnutí nevylučuje podpořit a současně nevylučuje ani svoji volební účast. Právě tyto faktory totiž tvoří volební potenciál. A kdo čekal, že Babišovo ANO bude válcovat všechny, ten se spletl. ANO má nad rámec svých preferencí (podle volebního modelu STEMu klesá vládnoucí hnutí soustavně od listopadu 2017) pouze 1,6 procenta těch, kteří by jej zvažovali volit. Součet 30 procent preferencí a 1,6 procenta podporovatelů tvoří souhrnných 31,6 procenta volebního potenciálu. Hůře než ANO, co se tohoto kritéria týká, jsou už jen zástupci KDU-ČSL. Jejich podporu nad rámec preferencí by využilo 1,5 procenta oslovených. Lidovci by tak v příštích volbách mohli mít problém do Sněmovny proniknout. Dodejme, že u STEMu se pohybují už skoro dva roky na hranici pěti až šesti procent v modelu i v preferencích.  

O mnoho lépe se v tomto teoretickém měření vedlo sociální demokracii. Ta zjevně získává dříve ztracené hlasy, neboť její podporu zvažuje 5,1 procenta. To je nejvíc ze všech subjektů, které tabulka nabízí. Čtyři procenta z respondentů by se přiklonilo k občanským demokratům Petra Fialy a Piráti by získali 3,5 procenta nad rámec svých preferencí. Ty se ostatně pohybují v průměru kolem čtrnácti procent. Agentura Phoenix research vidí jejich šance na 15,1 procenta v preferencích, což přineslo výsledných 18,6 procenta celkové podpory.

Špatně na tom nejsou ani pravicové subjekty STAN a TOP 09. Kdyby Jiří Pospíšil a Petr Gazdík uzavřeli takzvaný sňatek z rozumu, čistě matematickým součtem by si mohli sáhnout nad deset procent (součet obou potenciálů je 11,9%).

Průměrně si v tomto klání vedla SPD, která by získala shora uvedených 8,8 procenta. Čisté preference se pohybují kolem šesti procent a rovněž podle agentury STEM Okamura soustavně ztrácí. Z volebního modelu je patrný sešup z 12,9 procenta přes 7,1 až po 6,9 procenta od roku 2017.

V rámci STEMu je dobré zmínit také volební preference. Ty ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tedy včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb. V rámci těchto preferencí by například ANO mělo 23 procent, SPD 6 procent, ODS 8 procent a TOPka jen 2 procenta.

*měření formou volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by daný politický subjekt mohl v rámci celé republiky v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k němu přiklonili všichni lidé, kteří jeho volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Do volebního potenciálu “strany (hnutí) A” vstupují pouze respondenti, kteří nevylučují účast u voleb a zároveň uvedou spontánně danou “politickou stranu A” jako hlavní preferovanou, nebo uvedou spontánně jinou politickou stranu jako hlavní preferovanou, ale řeknou, že si v případě své účasti nejsou zcela jisti jejím výběrem a mezi dalšími vážně zvažovanými uvedou “stranu A”, nebo neuvedou spontánně žádnou politickou stranu jako hlavní preferovanou a mezi vážně zvažovanými uvedou “stranu A”. Do aktuálního volebního potenciálu strany vstupují jen lidé, kteří potvrdí, že reálně a vážně zvažují volbu dané strany. Suma všech volebních potenciálů není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu “strany A” a “strany B” je potenciálním voličem obou z nich. Ukazatel aktuálního volebního potenciálu je nutno chápat pro každou stranu odděleně.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tomáš A. Nový

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Ježíšmarjá, který idiot vám toto řekl?“ Prezident Zeman se nebývale silně rozčílil při rozhovoru s novináři. Zde je důvod

7:35 „Ježíšmarjá, který idiot vám toto řekl?“ Prezident Zeman se nebývale silně rozčílil při rozhovoru s novináři. Zde je důvod

Prezident Miloš Zeman poskytl rozhovor MF Dnes. Znovu v něm zaútočil na Senát, rýpl si do vrchního s…