Podle volebního potenciálu by bylo první hnutí ANO premiéra Babiše, to by získalo 31,6 procenta. Na druhém místě by skončili Piráti (18,6%), následovali by občanští (17%) a sociální demokraté (11,9%). Pod hranicí deseti procent volebního potenciálu se překvapivě umístila Okamurova SPD (8,8%). Naopak silné číslo by si připsalo hnutí STAN (6,8%). KSČM stále osciluje na hranici volitelnosti (5,9%), což by se týkalo rovněž lidovců (5,5%) a TOPky (5,1%). Nikdo další by si ani při teoretické podpoře v rámci volebního potenciálu agentury Phoenix nepřipsal pět procent a víc, které jsou nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny.
ParlamentníListy.cz ovšem zajímalo, jak vypadají jednotlivá čísla v mezisoučtech. Šlo nám o to se dozvědět, kolik lidí jednotlivou partaj či hnutí nevylučuje podpořit a současně nevylučuje ani svoji volební účast. Právě tyto faktory totiž tvoří volební potenciál. A kdo čekal, že Babišovo ANO bude válcovat všechny, ten se spletl. ANO má nad rámec svých preferencí (podle volebního modelu STEMu klesá vládnoucí hnutí soustavně od listopadu 2017) pouze 1,6 procenta těch, kteří by jej zvažovali volit. Součet 30 procent preferencí a 1,6 procenta podporovatelů tvoří souhrnných 31,6 procenta volebního potenciálu. Hůře než ANO, co se tohoto kritéria týká, jsou už jen zástupci KDU-ČSL. Jejich podporu nad rámec preferencí by využilo 1,5 procenta oslovených. Lidovci by tak v příštích volbách mohli mít problém do Sněmovny proniknout. Dodejme, že u STEMu se pohybují už skoro dva roky na hranici pěti až šesti procent v modelu i v preferencích.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
