„Tu její společnost Albright Capital Management vydělala, když při ‚cinknuté‘ privatizaci koupila kosovské telekomunikace, firmu Ipko, aby ji následně se ziskem prodala slovinskému Telekomu.
Stejně tak například generál NATO Wesley Clark, který velel spojeneckým operacím při kosovské krizi v roce 1999, ‚čistě náhodou‘ výhodně koupil kosovské hnědouhelné lignitové doly,“ upozorňuje bývalý diplomat.
Prý ale „není ani třeba chodit tak daleko“. „Co třeba role tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga při osamostatnění Kosova? Po internetu koluje vícero jeho fotografií s Hasimem Thaçim. Copak asi jemu zůstalo za prsty? Tolik se angažoval pro nezávislost Kosova na Srbsku, že dokonce vyhlásil jeho uznání Českou republikou proti výslovné vůli našeho Parlamentu. Znám jej natolik dobře, abych věřil, že zadarmo to jistojistě nedělal,“ píše.
„A jestli mu zaplatila sama ‚krvavá‘ Madeleine nebo jeho přátelé z Bilderbergu, jestli penězi nebo politickým vlivem, není vůbec důležité. Pravdou zůstává, že se Česká republika, tímto fakticky protiústavním krokem, postavila po bok zemí, které napomohly UÇK uskutečňovat další etnické čistky mezi kosovskými Srby a stály za ‚humanitárním bombardováním‘ s několika tisícovkami jak srbských, tak i albánských obětí mezi civilním obyvatelstvem,“ dodává.
Nynější obžaloba Thaçiho viní, že během bojů v Kosovu osobně fyzicky likvidoval své odpůrce a mučil zajatce. Měl být též zapleten do ilegálních obchodů s lidskými orgány, které kosovští Albánci během konfliktu odebírali zajatým Srbům, ale i samotným Albáncům, kteří nesouhlasili s praktikami povstalců.
Zvláštní tribunál pro Kosovo je považovaný za kosovský justiční orgán, ale tvoří ho mezinárodní soudci a je financován Evropskou unií. Kvůli zajištění bezpečnosti svědků má sídlo v nizozemském Haagu. Několik lidí svědčících proti bývalým velitelům UÇK totiž za podezřelých okolností zemřelo.
Psali jsme:
autor: rak
