Kauza dětí s českým občanstvím v Norsku, o které se začne zajímat tamní sociálka Barnevernet, hýbe Českem. Nikoli poprvé vstoupil do dění i prezident Zeman, když ohlásil, že hodlá navrhnout smlouvu Norsku, týkající se případů dětí, o které se začala zajímat i zmíněná sociální služba.
Faktem je, že podle ústavy prezident sice může sjednávat mezinárodní smlouvy, ale má to dva veliké háčky, zaprvé je nepředstavitelné, že by tak činil bez spolupráce s českým parlamentem, a zadruhé je ještě nepředstavitelnější, že by se obešel bez souhlasu norské strany. K uzavření smlouvy jsou přece vždy potřeba dvě strany.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) už konstatoval, že Zemanův nápad bude jen obtížně realizovatelný. Sečteno a podtrženo, prezident v podstatě jen znovu předvedl halasné plácnutí do vody, které upoutá pozornost jeho voličů, ale v praxi spíše stíží vyjednávání Česka a Norska. V zájmu obou stran je nevyhrocovat situaci a dospět k nějakému řešení. Miloš Zeman jde přesně opačnou cestou. „Ten jen znovu potvrdil, že v honbě za voličskými hlasy je připraven zneužít cokoliv. Včetně pohnutého osudu nevinných dětí,“ konstatuje Leschtina.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: mp
