Předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský, ústavní právník Aleš Gerloch či jeho kolega Jan Kysela se shodují v tom, že česká Ústava byla napsána dobře. Zatímco průměrná životnost ústav v Evropě činí 19 let, české už je o šest víc a zdá se, že by mohla v klidu žít dál. Vláda bývalého premiéra Bohuslava Sobotky spustila debatu o některých změnách Ústavy, ale nakonec se kabinet k žádné neodhodlal.
Jisté změny by ale byly na místě. Třeba u jmenování vlády. Ta Sobotkova musela čekat 95 dní, než se Zeman odhodlal ji jmenovat.
Ing. Miloš Zeman
Zásadnější problém Ústavy však tkví v zavedení přímé volby prezidenta. Hlava státu vede kampaně za své znovuzvolení a slibuje občanům nějaký program, aniž by měl reálnou moc tento program prosadit. Pokud tedy nepočítáme vydírací páky. Prezident může říct premiérovi: Podívejte se, já vám jmenuji ministra, když mi splníte tohle a tohle.
Prezidentovi se dostává také více pozornosti médií. Přestože jeho faktická moc není podle Ústavy velká, Miloš Zeman si jako přímo volený prezident umí získat pozornost novinářů. „Když se v posledních letech veřejně mluvilo o tom, že něco v Ústavě špatně funguje, takřka vždy šlo o prezidenta. Prezident poutá mnohem více pozornosti, než by si z hlediska reálného fungování systému, který ho každodenně nepotřebuje, zasloužil,“ popsal ústavní právník Jan Kysela.
Český prezident je navíc neodpovědný za své kroky. Politici nemají takřka žádnou možnost, jak pohnat prezidenta k odpovědnosti. Formálně sice je možné podat na prezidenta žalobu, jenže by se na tom musely shodnout tři pětiny poslanců a tři pětiny senátorů. A není jisté, že se něco takového může podařit. Pavel Rychetský si nemyslí, že by se to mohlo podařit. Naproti tomu Aleš Gerloch by ještě neházel flintu do žita. Zatím se prý nikdo nepokusil podat žalobu na prezidenta a dokud to někdo nezkusí, nemůžeme tvrdit, že to prakticky nejde.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
