První dotaz redaktora směřoval na ekonomickou situaci a historicky unikátní rozpočtový přebytek, kterého česká ekonomika v roce 2016 dosáhla. Zajímalo jej, kdo si za to může připisovat zásluhu. Prezident Zeman však hned na úvod poznamenal, že je to poněkud laická otázka. „To vypadá, jako by byl jen jeden faktor.“ Určitě prý přispěl ekonomický růst. Ale v minulosti byly roky, kdy byl růst ekonomiky ještě větší, a rozpočtové schodky byly přitom velmi vysoké. Na druhý pokus se redaktor zeptal, jakou má tedy zásluhu vláda, a odpovědí bylo, že vláda přispěla zejména rozpočtovou politikou.
Pak si do redaktora rýpl, že jej nenechal dokončit myšlenku, a jmenoval jako další faktory zdatné čerpání z fondů EU a pokles využití peněz na investice, což ale podle Zemana není důvod k pochvale.
„Rozpočtovou politiku, jak víte, realizuje ministr financí,“ připomněl prezident. Ten současný podle něj především dobře vybírá daně, což přináší do rozpočtu příjmy. „Lze objektivně říci, že velkou zásluhu na tom úspěchu má ministerstvo financí,“ ocenil prezident. Právě proto, že v minulosti ani hospodářský růst neznamenal nízký schodek.
Letos ministr Babiš opět plánuje schodek. Podle prezidenta si Babiš (jako každý ministr financí) dělá „vatu“, aby pak nebyl kritizován za příliš optimistický odhad. Podobnou „vatu“ si podle něj dělají i ministři. „A víte kolik, pane redaktore? Třicet miliard korun,“ zdůraznil prezident.
Ministr financí Andrej Babiš již začal mluvit o tom, že by se vzhledem k úspěšné ekonomické situaci mohl snížit výběr daní, s tím ale prezident zásadně nesouhlasí. „Já patřím k zastáncům skandinávského modelu sociálního státu a, jak jistě víte, skandinávské země mají nejvyšší daňové zatížení v Evropě, a přesto jsou na špičce konkurenceschopnosti,“ připomněl Miloš Zeman.
Ekonomický růst podle něj nehraje roli. „Zvýšení daní znamená, že máte více peněz na zdravotnictví, na školství a na celou řadu dalších věcí,“ objasnil.
Nesouhlasil ani s kritikou zaznívající z OECD, že česká ekonomika má příliš velké náklady práce v podobě zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance. Sám to prý šéfovi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, OECD, vysvětloval v nedávné minulosti dvakrát. Podle něj je třeba vnímat cenu práce vcelku. A když dáme dohromady mzdy a cenu práce a srovnáme je například se sousedním Německem, zjistíme, že jsme pořád příliš nízko.
Redaktor pak projevil starost o nejchudší rodiny s minimálními příjmy, zda by se aspoň jim neměly daně snížit. „Pane redaktore, kdybyste znal daňovou soustavu naší země, věděl byste, že ty rodiny s nejnižšími příjmy již dnes žádné daně neplatí,“ poučil jej vlídně prezident.
„Čili ta daňová progrese je dostatečná,“ pokračoval redaktor. „Daňová progrese u nás téměř neexistuje,“ odfrkl si prezident. Připomněl, že u nás mají o trochu vyšší procento daní jen lidé s nejvyššími příjmy, zatímco ve Švédsku mají takoví lidé zdanění až 56 procent.
Dalším tématem se stalo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, zřizované Ministerstvem vnitra. Redaktora zajímalo, zda si prezident Zeman stále myslí, že se jedná o cenzuru. „Samozřejmě, že ano,“ trvala na svém hlava státu. Připomněl, že nedávno Česká spořitelna odmítla inzerovat na serverech, které budou označeny jako dezinformační. „Ale kdo má právo označovat, jaký server je dezinformační, a nepřímo jej tak poškozovat odepřením inzerce?“ ptal se prezident. „Já jsem pro to, aby, jak říkal velký Mao, kvetlo sto květů. Pak sice dodal, že mezi ty květy nepatří jedovaté býlí, ale ta první myšlenka, ať kvete sto květů, ta je mi sympatická,“ uvedl dále.
„Lidé nejsou idioti, s výjimkou některých novinářů a některých politiků. Takže si sami ty názory vyberou, vyslechnou si je a rozhodnou se, kdo z nich má pravděpodobně pravdu,“ plánoval. Naproti tomu ministr Chovanec podle něj nyní plánuje, že patnáct vybraných úředníků bude mít na pravdu monopol. A to často ve velmi komplikovaných věcech, ve kterých se nevyznají ani skuteční experti. „A to tito úředníčci určitě nebudou,“ poznamenal skepticky.
Redaktor ale trval na tom, že soukromá firma si může sama rozhodnout, kde bude inzerovat. Prezident opáčil, že je to v pořádku, ale nemělo by se tak dít na základě udání cenzorního úřadu. „Ale proč mluvíte o cenzuře?“ protestoval moderátor. Ministr podle něj slíbil, že centrum nebude blokovat ani vypínat žádné stránky. „Vy jste velmi naivní, pane redaktore,“ poznamenal skepticky prezident. Představa je ta, že cenzura nemá jen podobu vypínání webů, ale může být mnohem nápaditější.
Ing. Miloš Zeman
Redaktor pak chytl prezidenta za jeho slova, že řada problémů je velmi složitých. „Neměl by někdo lidem pomoci se v nich vyznat?“ Prezident mu odpověděl konkrétním příkladem. V syrské válce se nedávno obviňovaly dvě válčící strany z válčení proti civilistům. „Takže co uděláte? Buď těch patnáct úředníků pošlete do Aleppa, aby na místě prověřili, jak to je.“ Tato možnost podle něj k ničemu nevede, už proto, že by Chovancovi úředníci nedělali nic jiného, než létali po světě. Druhá možnost je, že si lidé vezmou dva protikladné zdroje a posoudí, který jim přijde věrohodnější.
„Ale jestliže jste zaujatý, a já trvám na tom, že značná část novinářů zaujatá je, tak si vyberete jenom jeden informační zdroj a budete ignorovat ten protikladný,“ poznamenal.
„Ale v tom centru nemají pracovat žádní novináři, pokud vím,“ poznamenal již trochu zoufale moderátor. Prezident opáčil, že člověk se může vydávat za ledaskoho, a jako příklad jmenoval manžela zakladatelky Centra Michaela Romancova, který je politickým geografem a vydává se za novináře. „Ale pan Romancov je politický geograf, akademik z Fakulty sociálních věd,“ protestoval moderátor, načež debatu nad touto osobou ukončil.
Psali jsme:
A přešel ke slovům jeho manželky, že cílem Centra bude ověřovat fakta a „pomáhat konzumentovi“, který nemá šanci dohledat původní zdroj. „Já myslím, že je to naprostá drzost, nebo, chcete-li to označit zdvořileji, tak neúměrné sebevědomí. Židé tomu říkají chucpe,“ poznamenal znechuceně prezident. Informace, které by úředníci měli prověřovat, jsou podle něj často produkovány tajnými službami, jejichž zprávy stejně úředníci nebudou smět číst.
On sám prý v nedávné minulosti dostal úřední cestou od tajných služeb informaci, že se po České republice potuluje člověk z Maghrebu, důvodně podezřelý ze spolupráce s islamistickými teroristy. „Opravdu si myslíte, že tuto informaci bude mít paní Romancovová?“ zeptal se skepticky. Moderátor se ohromen vyptával, jak může prezident takovou informaci říkat v rozhlase. Miloš Zeman jej poučil, že neřekl jeho jméno, dokonce ani národnost (vy určitě víte, že Maghreb zahrnuje Maroko, Tunisko, Alžírsko, a dokonce Libyi, rýpal do redaktora), takže žádný bezpečnostní předpis neporušil.
Pak se téma přesunulo na hackerské útoky, kterými Rusko mělo ovlivnit prezidentské volby v USA. Redaktora zajímalo, zda prezident nemá strach, že by takto mohly být ovlivněny i prezidentské volby v ČR. Prezident se tomu od srdce zasmál a přidal bizarní historku: „Nějaká ruská uralská skupina tvrdila, že před čtyřmi lety, když tady byly minulé prezidentské volby, sem z Uralu poslala 90 ruských expertů,“ vzpomínal. Autoři této zprávy suverénně tvrdili, že napadli počítačový systém pro sčítání hlasů a tím zajistili vítězství Miloše Zemana nad Karlem Schwarzenbergem. „Drobná chybička se vloudila, protože jak víte, u nás se hlasy sčítají ručně,“ vypointoval příběh prezident.
Pokud jde o Donalda Trumpa a jeho nedůvěru ke zpravodajským službám, se kterou zpochybňuje jejich současná odhalení ruských rejdů, prezident Zeman s ním souzní. „Donald Trump naprosto přesně reaguje a říká: ‚Co je to za zpravodajské služby, které před časem se stoprocentní jistotou sdělovaly, že v Iráku jsou zbraně hromadného ničení?‘“ připomněl neslavnou epizodu před invazí do Iráku v roce 2003.
Sám prý má zkušenost se zprávami tajných služeb už z doby, kdy byl předsedou vlády. A jak s nimi nakládal? „Na rozdíl od Helmuta Kohla, který byl pověstný tím, že zprávy Bundesnachrichtendienst házel nečtené do koše, tak já jsem zprávy našich zpravodajských služeb pečlivě přečetl a poté jsem je hodil, pane redaktore, do koše,“ popsal.
Redaktor mu připomněl slova ředitele Národního bezpečnostního úřadu Navrátila, že nebezpečí kybernetického útoku v ČR je velké, větší než válka. „Každá liška svůj ocas chválí,“ odpověděl prezident příslovím s tím, že kdyby on měl, tak jako Navrátil, šéfovat oddělení pro kybernetickou bezpečnost, pak by také všude vykládal, jak je to nebezpečí závažné, protože jinak by jeho práce a funkce ztrácela smysl.
Redaktor Rozsypal se ale nedal a zdůrazňoval, že i tajné služby připomínají riziko „ruských dezinformačních informací“, čímž ale prezidenta upřímně pobavil. „No, víte dezinformační informace je contradictio in adjecto,“ dusil smích při vysvětlování pojmu protimluv. Pak vážněji připomněl, že Českou republiku nikdy žádný hackerský útok významně nezasáhl. Redaktor se pokoušel znovu argumentovat zprávou tajných služeb, prezident jej ovšem trochu „vykoupal“ a domáhal se příkladu hackerského útoku, který by ochromil Českou republiku.
Redaktor si mezitím našel v podkladech příslušnou citaci z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2015, že v onom roce v ČR nejvýznamněji působily tajné služby Ruska a Číny. „Ruskými prioritami pro rok 2015 byly operace vedené v rámci informační války v kontextu ukrajinské a syrské krize a dále politická, vědecko-technická a ekonomická rozvědka,“ citoval.
Prezident se podivil, že tedy tato aktivita tajných služeb má spočívat v tom, že se Rusko prostřednictvím svých médií pokoušelo prezentovat svou verzi událostí na Ukrajině nebo v Sýrii. To je podle něj naprosto normální chování každé země. „Stejně tak se americká strana snažila přesvědčit o svém pohledu,“ připomněl a sarkasticky dodal, že Američané to přesvědčování měli výrazně složitější, protože jejich pozice se během války několikrát změnila na škále mezi podporou prezidenta Asada a bombardováním prezidenta Asada.
„Čili tohleto, milý pane redaktore, dělají všechny ani ne zahraniční zpravodajské služby, ale všechny mediální agentury na celém světě, včetně České republiky,“ zakončil svůj výklad prezident Zeman.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
