Putna sám naznačil, že pokud by byl na Hradě, nekonalo by se žádné spojování národa, slušnost a zdvořilost, které se v kampani obvykle slibují. „To, co nejvíc hoří, je totiž obrana této země. Nikoli obrana proti teroristům a migrantům či jiným dílčím a uměle nafukovaným problémům. Obrana proti soustavné, řadu let nejdřív skryté a nyní stále zjevněji probíhající agresi nepřátelského režimu v Kremlu, jehož cílem je naší zemi rozeštvat a oslabit, rozmazat vědomí hodnot, na kterých stojí, a vytrhnout ji z evropského spojenectví svobodných států,“ vysvětlil.
Základní geopolitická teze, se kterou by přicházel na Hrad, tedy zní: „Kremelský režim nás chce zpátky do svého impéria a my se musíme bránit.“ Z kremelského pohledu jsme podle něj okrajovým polem ve velké Putinově hře, která má opakovat Stalinovu velkou hru z roku 1945. „Už tenkrát báťuška usiloval o získání vlivu i v západní Evropě,“ zdůrazňuje. Tehdy k tomu podle Putny Stalin používal mohutné komunistické strany v západních zemích, zatímco Putin dnes bere kohokoliv.
„Starokomouše i mladonácky, katolikály snící o sladkých časech meziválečného fašismu, usvědčené lháře i plagiátory bez pevných názorů,“ představil součásti kremelské koalice. A dokonce prý i několik chartistů se jalo „opěvovat režim, pro nějž lidská práva neznamenají nic, kdežto sláva báťuškova všechno“.
„Ti všichni přinášejí své smrduté hromádečky na Matterhorn kremelské lži o tom, že je nám na svobodném Západě zle a že báťuška je kámoška“, dodal.
Martin C. Putna hovoří zatím pouze před Hradem:
Prezident musí jako vrchní velitel řídit obranu země, a pokud by jím Putna byl, vnímal by své úkoly zcela jasně. Pro začátek by prezident Putna učinil tato opatření: „Dát pokyn k důraznému uplatňování zákona o pomluvě a o šíření poplašných zpráv, jakož i ke sledování a usvědčování kremelských agentů.“ Dále by z pozice prezidenta zkoumal „skutečné pozadí Putinometních listů a jiných webů, šířících nenávist“. Cílem by nebylo nic menšího, než jejich vypnutí.
„Za výhrůžky na internetu sázet nepodmíněné tresty,“ pokračuje v prezidentském programu. Kromě nezávislosti justice by zasahoval i do veřejných zakázek, kde by se muselo dbát prvotně bezpečnosti země. „Sberbank, Lukoil, Rosněft, Rosatom a jiné firmy, sloužící kremelskému režimu, nesmějí ovlivňovat hospodářství naší země,“ rozhodl by.
Nechce však účtovat s Rusy jako s národem. Třeba podpora tamních demokratických opozičních skupin by byla jedním z hlavních bodů jeho zahraničněpolitické agendy. V té už má jasno dokonce i o konkrétních krocích: „První zahraniční cesta by vedla do Kyjeva, kde by český prezident vyhlásil nejvyšší podporu ukrajinské snaze o vstup do Evropské unie a do NATO.“
„Tady je Evropa. Tady je Západ. Tato země je naše, ne báťuškova,“ říkal by prý z Hradu jasně.
Putna uznává, že své ambice odhaluje až příliš jednoznačně. Proto si myslí, že by na Hradě místo něj byla lepší nějaká dáma, která by udělala všechno, co vyjmenoval, ale dokázala by to zaobalit do diplomatičtějšího a nenápadnějšího obalu.
Kdo by takovou prezidentkou měl být? Na prvním místě Putna jmenoval Magdu Vášáryovou. Kdyby se to nepovedlo, třeba kvůli občanství, byly by podle něj dalšími adeptkami senátorka Eliška Wagnerová nebo advokátka Hana Marvanová.
Takto to vidí případná prezidentka Magda Vášáryová:
Psali jsme:
autor: PV
