"Právě nyní soud rozhodl, že jsem nevinný. Neuznal obvinění prokuratury a Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) z vlastizrady. Nicméně oni vytvoří další obžalobu a uvidíme," sdělil v jednom pražském hotelu ukrajinský novinář Ruslan Kocaba, lehce se pousmál a dodal: "Strávil jsem 524 dnů ve vězení. Jestli vše skončí v můj prospěch, budu se s Ukrajinou soudit u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Budu chtít materiální i morální satisfakci. Půjde to z kapes daňových poplatníků a ne těch, co mě trýznili, ale chtěl bych dosáhnout i jejich potrestání." A zde je jeho příběh...
Ukrajina v rozkladu
Vlastní zemi vnímá velmi rozporuplně. "Anarchie je proti současné Ukrajině fungující teritoriální zřízení. Není divu, že v takovém chaosu chtějí Ukrajinci povětšinou vládu tvrdé ruky, tedy totalitu. U Ukrajinců navíc začíná převládat myšlenka, že USA, EU a Ruskou federaci už Ukrajina nezajímá, takže spíše podrží člověka, který zajistí klid a pořádek, tedy diktátora. Země téměř nikdy nebyla samostatná a lidé k dnešnímu státu necítí úctu. Je to instituce, která šíří strach a nenávist. Kdo to ale řekne nahlas, je nepřítel. Hned na něj naskočí policie, SBU, daňová inspekce, prokuratura a pěkně si ho podají," řekl.
Na druhou stranu svobodomyslnější část Ukrajinců by v tom případě podle Kocaby vyšla do ulic. "Porošenko má pod sebou policii i armádu a myslí si, že si může všechno dovolit. Až to opravdu přežene, nastane další a ještě strašnější Majdan. Vždyť si to myslel i Janukovyč a jak to s ním dopadlo. Musel zdrhnout do Ruska. Takže uvidíme, jak se to vyvine. Dnes jako nevinný prožívám jedny z nejšťastnějších dní mého života, ale přemýšlení o budoucnosti mě nutí být černým prorokem, prostě to vidím černě, " podotkl.
Novinářova vina
Kocaba se stal na Ukrajině veřejně známou osobou. "Vždycky jsem chtěl zůstat v pozadí. I své reportáže mi povolil vedoucí redaktor točit tak, že jsem zpočátku nemusel dělat stand – upy," doplnil. Sedmnáctého ledna 2015 zveřejnil znechucen situací na Donbasu nahrávku, na níž oslovil prezidenta Porošenka, žádal ho o ukončení tohoto konfliktu a brojil proti mobilizaci mimo jiné i takto: "Raději půjdu do vězení - podle trestního zákoníku mi hrozí dva až pět let za mřížemi - , než abych se účastnil občanské války a zabíjel či napomáhal zabíjet své krajany žijící na východě… Povolávací rozkaz strčím tomu, kdo mi ho přinese, kamsi, nechci se účastnit bratrovražedné války. Lidé, dělejte něco, takhle to nemůže dlouho pokračovat. Sláva Ukrajině!“
Video se hned stalo senzací a den po jeho zveřejnění už občanský aktivista Taras Demjaniv napsal udání SBU s tím, že nahrávka „páchá zločin proti státu“. Kocaba prý zmíněné video zveřejnit musel, protože cítil vinu kvůli situaci na Donbase. „Pracoval jsem na obou stranách konfliktu. Jako jediný ukrajinský novinář jsem měl akreditaci i pro Luhanskou a Doněckou lidovou republiku. Když viděli mé kritické postoje, tak mi to prostě povolili. Nicméně si myslím, že hned za politiky neseme my novináři velkou vinu za tamní situaci. Video se možná dalo udělat chytřeji, ale jsem emotivní člověk a tak jsem ho natočil takto,“ vysvětlil Kocaba ParlamentnímListům.cz.
V temném žaláři
Zadrželi jej v únoru 2015 a kvůli obavám, že by mohl utéct do Ruska, na něj byla uvalena vazba. Strávil ji ve vězení v haličském Ivano-Frankivsku, odkud pochází. „Byl jsem klasickým politickým vězněm. Nejdřív na samotce a pak mezi kriminálníky. To bylo haló, že tam měli novináře. Šla tam tichá pošta, vězni si šeptali přes zdi a tak dále. Vlastně jsem tam postupně působil jako vězeňský notář i novinář v jedné osobě. Ostatně jeden z bachařů mě tam upozornil, že už z toho kriminálu nevylezu,“ zavzpomínal. Ve vězení s ním natočila rozhovor ruská televize.
Velmi ocenil přístup ukrajinské pobočky Amnesty International (AI), jejíž ředitelka Tatjana Mazur prohlásila, že „uvězněním za vyslovení občanského postoje ukrajinská vláda porušuje základní lidské právo na vyjádření názoru, které Ukrajinci hájili na Majdanu“. AI ho označila za prvního ukrajinského vězně svědomí po pěti letech. „Paní Mazur je velmi schopná a chytrá žena. Říkala o mně, že možná nemluvím celou pravdu, ale mám právo na vlastní úhel pohledu,“ doplnil Kocaba.
Kocaba ve víru událostí
Ostatně Ruslan Kocaba pracoval do konce roku 2014 jako zpravodaj na volné noze pro ukrajinskou televizi 112. Z konfliktu na Donbase z obou stran frontu prý dělal i dva vstupy denně. „Viděl jsem přímo na místě, jak jsou Minské dohody falešné. Nikde jsem tam ale neviděl regulérní ruskou armádu, proto jsem konflikt nazýval občanskou válkou. Samozřejmě, že tam ale mohly být speciální diverzní skupiny, to nepopírám. Na druhou stranu jsem tam potkal spousty žoldáků a dobrovolníků,“ sdělil s tím, že po zatčení a uvěznění televize všechny jeho příspěvky smazala.
Když se po roce a půl dostal z vazby, začal pracovat pro televizi NewsOne, jíž odpůrci připisují proruské tendence. Ostatně právě proto její vchod ke konci loňského roku zatarasili nakrátko aktivisté. „Jakýkoliv tlak na sdělovací prostředky… je nepřípustný. Zároveň je nepřípustné bránit akce agresorské země proti Ukrajině a nahrávat ruské propagandě,“ napsal tehdy prezident Petro Porošenko. Majitelem televize je ukrajinský poslanec Jevhen Murajev, který se o revolučních událostech v Kyjevě v roce 2014 vyjádřil jako o státním převratu. „Mám tam autorský program Myslím si to. Každý týden se vyjadřuji k pěti různým tématům a děláme k tomu anketu na ulici, aby nás neobviňovali ze zaujatosti,“ dodal.
Kocaba je už celkem letitým pozorovatelem a aktivistou událostí na Ukrajině. Postsovětskou éru shrnul takto: „V roce 1989 jsem s přáteli pořádal antisovětské demonstrace. Při oranžové revoluci jsem byl vedoucím stanového městečka v Kyjevě. Nicméně oranžová revoluce byla proti tomu, co přišlo, vlastně takovým rock and rollem. Lidé tančili a smáli se. Pak se smát přestali. Krutě jsme vystřízlivěli. Na Majdanu mi pak ‚tituškové‘ zlomili nohu, takže jsem vše sledoval přes internet. Z patriotismu se pak stal krvavý byznys a oligarchové na něm vydělávají. Vždyť existuje i bankovní karta s nápisem Sláva Ukrajině!“ Dnes dvaapadesátiletý novinář s příběhem jako z dobrodružného románu nakonec většinou dodává: „Bože zachraň Ukrajinu!“
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský