Přijetí uprchlíků by nám pomohlo. Menší města se vylidňují, porodnost klesá, tvrdí Ind, který má velké zkušenosti s Romy

29.06.2016 21:51 | Zprávy

„Měli bychom něco udělat s prací načerno. Po odchodu Ukrajinců z Ostravy mají i Romové víc práce, ale zaměstnavatelé jim nechtějí dávat smlouvy, takže pak v nemoci či ve stáří budou mít problém,“ říká jeden z nejznámějších českých humanitárních aktivistů. Kumar Vishwanathan, původem Ind, je experimentální fyzik, který se ale už léta zabývá projekty v sociální oblasti, konkrétně romskou otázkou. Zřejmě má pro strach uděláno, protože si za své působiště vybral jednu z nejdrsnějších českých lokalit – Ostravsko. A to i přes fakt, že ho v 90. letech brutálně zmlátilo sedm skínů tak, že skončil v nemocnici.

Přijetí uprchlíků by nám pomohlo. Menší města se vylidňují, porodnost klesá, tvrdí Ind, který má velké zkušenosti s Romy
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Ativista Kumar Vishwanathan

Kumar Vishwanathan, absolvent Moskevské univerzity, který nejprve léta vyučoval na jednom z olomouckých gymnázií, získal za svou dvacetiletou činnost s Romy řadu mezinárodních ocenění. Například velvyslanectví USA v Praze mu udělilo cenu Alice Masarykové, Nadace Charty 77 mu udělila cenu Františka Kriegela, čestné diplomy dostal i od bývalého českého premiéra Josefa Tošovského nebo od Ministerstva zahraničních věcí ČR.

„Z Indie jsem odešel i proto, že mi tam vadil ještě stále hodně zakořeněný kastovnický systém. Sedm let jsem vyučoval v Olomouci a potom i v Ostravě. Zkusil jsem si ale také zamakat mezi dělníky v Jeseníku, ze kterého pochází moje manželka. Jako zaměstnanec technických služeb jsem tam půl roku odhazoval sníh. Nebyla to špatná práce. Po osmi hodinách jsem šel domů s naprosto čistou hlavou. Dříve mne ale lákaly i adrenalinové výzvy. Nejprve jsem chtěl pomáhat ve školství, v rozbombardovaném Sarajevu nebo v Gruzii, uvažoval jsem i o africkém Zimbabwe. Jenže v roce 1997 za katastrofálních povodní v Moravskoslezském kraji jsem se dostal do Ostravy, kde po záplavách skončily romské rodiny, zvláště z Hrušova, v unimo buňkách za hrozných životních podmínek. Já to chtěl změnit a rok a půl jsem tam s nimi bydlel,“ vyprávěl ParlamentnímListům.cz humanitární aktivista.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Mgr. Zdeněk Kettner byl položen dotaz

Svoboda slova a názoru

Dobrý den, i mě přijde, že se dnes pravda nenosí a co horšího, tak se za ni i trestá. Co s tím ale hodláte udělat, když budete ve vládě? Jaké kroky podniknete proto, aby se opět mohla nahlas říkat pravda a problémy se mohli nazývat pravým jménem a skončilo to plíživé zavádění cenzury?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Rudé právo v akci“ neuspělo. Armádní skandál žije dál

12:43 „Rudé právo v akci“ neuspělo. Armádní skandál žije dál

Před více než týdnem se poslanec Pavel Růžička z ANO začal dožadovat zveřejnění dokumentu Volby 2025…