Že mnoho Norů je ochotno zacházet poměrně daleko, aby si zajistili místo na nejprestižnějších studiích, není nic nového. „Nové je přepsání právního pohlaví v evidenci obyvatel bez jakékoli úpravy tělesné podoby uchazeče. Několik zmáčknutí tlačítek vyneslo dotyčné/mu body navíc za ‚správné‘ pohlaví, což jí/mu otevřelo cestu ke kýženému studiu oboru Průmyslové hospodářství a technologické vedení. A až dostuduje, tak si vesele může nechat ‚přenastavit‘ náležitosti na původní pohlaví,“ glosuje norský novinář Yngvar Brenna.

Aby se navýšil podíl dívek a žen, jsou totiž některá studia v Norsku otevřenější pro dívky a ženy, než pro chlapce a muže. Týká se to např. inženýrství, veterinárního lékařství, vzdělání na zdravotníky... Zato takovou medicínu studuje již přes 70 % dívek/žen, aniž jsou chlapcům/mužům nabízeny body navíc. Dívkám/ženám tak postačí o něco horší známky plus „pohlavní body“ za to, že jsou dívkami/ženami a mohou suverénně předejít frontu schopnějších chlapců/mužů s lepšími známkami, přibližuje publicista.

„Kvótováním začala rádoby občanská strana Høyre a urychlilo se to Dělnickou stranou, čili Arbeiderpartiet a ženskými odnožemi obou zmíněných stran. Toto stavění pohlaví proti sobě a až regulérní nenávist vůči mužům od té doby stihly nakazit téměř veškerou politiku, masmédia, veřejný a soukromý sektor, občanská sdružení atd. Ačkoliv to výslovně káže zákon o zrovnoprávnění a zákazu proti diskriminaci s tím, že účel zákona je napomáhat zrovnoprávnění a bránit diskriminaci kvůli pohlaví, nikomu to nepřipadá nenormální, diskriminující a shazující, že někdo kasíruje body již jen právě za své pohlaví. Mají-li se dívky/ženy těšit zvláštním právům, tak musí být možné definovat, co je to dívka/žena, ovšem takové definici odporuje dnešní zákon, jenž odpojuje pohlaví od biologie a umožňuje definovat vlastní pohlaví, pokračuje Brenna ve svém komentáři.