V české společnosti dlouhodobě převládá názor, že stávající pravomoci prezidenta by měly zůstat zachovány. Jedna sedmina lidí (15 procent) by pravomoci rozšířila, naopak zhruba šestina (16 procent) by je zúžila. Nejvíce lidí (32 procent) se k rozšíření pravomocí přiklánělo v roce 2013, kdy Václava Klause v úřadě vystřídal Miloš Zeman. Naopak zúžení pravomocí mělo nejvíce zastánců (26 procent) v roce 2015.
V porovnání s loňským šetřením letos mírně stoupl podíl lidí, podle kterých by měl mít prezident právo udělit amnestii, milost či zmírnit trest odsouzeným jen se souhlasem jiné politické instituce. Přibylo také lidí, podle nichž by měl mít prezident pravomoc zastavit soudní řízení proti obviněným jen se souhlasem jiné politické instituce. Letos si to myslí 41 procent občanů proti loňským 38 procentům. Posílil také souhlas s pravomocí jmenovat a odvolávat rektory veřejných vysokých škol a jmenovat profesory z loňských 69 na letošních 76 procent.
S tím, aby prezident samostatně propůjčoval a uděloval státní vyznamenání, souhlasí 62 procent lidí, což je o čtyři procentní body více než loni. Třetina soudí, že by tak měl činit pouze se souhlasem jiné politické instituce.
Téměř tři čtvrtiny (73 procent) českých občanů si přejí, aby pravomoc rozpustit Sněmovnu a vyhlásit nové volby byla vyhrazena jen pro výjimečné případy dané Ústavou, dalších 12 procent by prezidentovi dovolilo použít ji kdykoli podle svého uvážení. Právo veta vůči zákonům přijatým Parlamentem s možností dalšího přehlasování poslanci podporuje polovina dotázaných. Alternativnímu řešení, že by prezident mohl vetovat zákony s konečnou platností, je otevřeno 29 procent Čechů.
Na 13 procent se zvýšil podíl lidí s názorem, že by prezident měl mít právo jmenovat všechny členy i guvernéra České národní banky na základě vlastního uvážení. Desetina lidí podporuje názor, že jmenování členů bankovní rady by vůbec nemělo být v pravomoci prezidenta. Dvě pětiny občanů uvedly, že prezident by měl jmenovat členy bankovní rady na základě svého vlastního uvážení a guvernéra ČNB se souhlasem premiéra.
Co se týče role prezidenta při jmenování soudců Ústavního soudu, nejpočetnějších 42 procent lidí se přiklání k tomu, aby hlava státu jmenovala všechny soudce se souhlasem jiného ústavního činitele. Pětina populace si přeje, aby prezident sám jmenoval jen část ústavních soudců, a 15 procent dotázaných je pro systém, kdy prezident jmenuje všechny soudce sám.
CVVM provedlo průzkum v době od 3. do 15. března mezi tisícovkou lidí starších 15 let.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
