O cestě předsedy Senátu na Tchaj-wan se mluví nejméně půl roku. Cestu plánoval ještě Jaroslav Kubera, ale ten bohužel ve druhé polovině ledna zemřel. Podle názoru jeho manželky Věry Kuberové přispěl k jeho skonu i tlak, kterému byl vystaven právě v souvislosti s plánem odjet na Tchaj-wan. Mezi Kuberovými dokumenty byl nalezen také dopis, v němž mu čínská strana vyhrožovala, že pokud pojede na Tchaj-wan, odnesou to české firmy, které se snaží prosadit v Číně.

Když se po Kuberovi stal předsedou Senátu Miloš Vystrčil, řadu týdnů zvažoval, zda převezme Kuberovu štafetu a pojede na Tchaj-wan. Nakonec v červnu oznámil, že na Tchaj-wan pojede, protože je demokraticky zvoleným politikem suverénní země, který si nechce nechat diktovat Čínou, kam smí a kam nesmí jet.

Prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) či předseda ČSSD Jan Hamáček naznačují, že jet na Tchaj-wan proti vůli Číny není dobrý nápad. Hamáček dokonce konstatoval, že Kubera sice opravdu byl pod tlakem, ale nikoli pod tlakem Číny, nýbrž pod tlakem senátních kolegů.

„Mimochodem, to je podle mě důvod, proč byl Jarda Kubera pod takovým tlakem. Žádná čínská ambasáda, žádný Hrad. Jarda Kubera byl pod tlakem svých senátorů, kteří mu říkali, že na ten Tchaj-wan musí, a když tam nepojede, odvolají ho. To podle mě přispělo k tomu, v jakém psychickém stavu byl,“ uvedl Hamáček pro Deník N.