Poukazuje na vysokou návštěvnost přehlídek vojenské techniky, jako byly Dny NATO v Mošnově u Ostravy. „Je zjevné, že Češi si rádi hrají na válku anebo se vyzbrojují. Nemusí to znamenat, že se chtějí násilím bránit proti všemu cizímu. Ukazuje to však, že vedle fascinace vojenskou technikou hraje téma bezpečnosti důležitou roli, důležitou dostatečně na to, aby do ulic přivedla lidi, kteří obvykle zůstávají doma, když se demonstruje za mír a lidská práva. Rozhodující je při tom možná pocit nejistoty,“ píše Řeřicha. Poukazuje na experta na extremismus Miroslava Mareše, podle kterého je velký problém české společnosti v tom, že lidé nemají důvěru ve stát. Mareš vidí možné řešení v občanské obraně, která by měla spolupracovat s policií. Mnozí totiž mají pocit, že stát na ně kašle. Kdyby se tato spolupráce podařila, vzniklo by užší spojení mezi státem a občanem.
- Celý text je ZDE
Řeřicha také píše, že i když se bojíme přílivu uprchlíků, vůbec nevěnujeme pozornost neustále se zvyšujícímu nebezpečí ze strany Ruska a Číny. „Šátek na hlavě muslimské ženy nepředstavuje pro Čechy v žádném případě nebezpečí,“ tvrdí Řeřicha.
K této problematice vyšel zajímavý komentář členky švýcarské sociálně demokratické strany a městské rady Basileje Anity Fetz: „Neprojde ani jediný den, kdy bych nedostala minimálně dva tři dotazy od médií, zda jsem pro zákaz burky nebo proti němu. Debata o něm se valí Švýcarskem a Evropou. Jako kdyby zodpovězení této zásadní otázky vyřešilo politické problémy. Nevyřeší. Přirozeně jsem proti burce – tento „pytel“ je vězení, maskované jako oblečení, a výraz patriarchálních islamistických nařízení, které mají s náboženstvím málo co do činění. Říkají to všechny moje muslimské kolegyně. U nás se komunikuje tváří v tvář. Současně shledávám zákaz na ústavním stupni za přehnaný. Už jenom proto, protože ve Švýcarsku téměř nemáme nositelky burky a nikábu, když odhlédneme od bohatých turistek. Tam, kde by se burka mohla rozšířit, jako např. v jednotlivých turisticky vytížených místech, se může regionálně nebo kantonálně zakázat. V Basileji jsem ženu v burce viděla v posledních 20 letech dvakrát nebo třikrát. Je to jako se zákazem minaretů. V boji proti terorismu potřebujeme jiná opatření než symbolické zákazy v naší ústavě. Proto prosím o trochu více pragmatičtější vyrovnanosti.“
Anitu Fetz v této evropské debatě obzvláště zarmucuje, že nárůst dramatičnosti této veřejné rozpravy odpoutává pozornost od reálných problémů, od krize obrovských problémů. Již pět let běsní brutální, nemilosrdná válka v Sýrii, při které se skoro všechny strany dopouštějí nejodpornějších válečných zločinů, mučí, vraždí, trápí města a celé oblasti hladem a dopouštějí se útoků s použitím plynu.
Řeřicha je také rozhořčen tím, jak se chová současná politická reprezentace této země. „Ukázali jsme se v rozhodujících kritických chvílích – jako již několikrát – jako nespolehlivý člen EU. Přesně ve stylu naší příslovečné malosti „bližší košile než kabát“. Vystoupení prezidenta Zemana a ministra zahraničí Zaorálka na Valném shromáždění OSN v New Yorku bylo pokrytecké, ukazující na naprosto provinční myšlení těchto politiků. Navrhnout něco smysluplného, aby to přineslo prospěch většině, nedokážeme, jen dáváme nabubřelé rady. Úroveň těchto dvou ‚politiků‘ je, bohužel, odrazem nás, občanů. Pokud by to bylo skutečně tak, pro budoucnost této v podstatě vzdělané a kulturní země je to neblahé znamení,“ uzavírá své zamyšlení Bohumil Řeřicha.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
