Koncem uplynulého týdne jste na Facebooku spustil anketu, zda je podle veřejnosti Zdeněk Bakala „vinen, nebo nevinen“. Ta doplňovala vaše oznámení, že už s advokáty chystáte trestní oznámení. Kauza je živá, probíhají různé soudní spory, proč je podle vás nutné dávat další trestní oznámení? A jaký trestný čin přesně by na základě vašeho podání měla policie prošetřovat?
V souvislosti s koupí minoritního podílu státu v OKD Zdeněk Bakala veřejně přislíbil, že bude prodávat tyto byty zájemcům z řad nájemníků. A to za výhodné ceny. Uvažovalo se tehdy v průměru o nějakých 40 tisících korunách. Pan Bakala tohle nikdy neudělal. Myslím si, že je potřeba se k tomu vrátit. V tomto směru chci podat trestní oznámení za nesplnění veřejného příslibu. (Veřejný příslib řeší Občanský zákoník - zákon č. 89/2012 Sb., § 2884-2889. Pozn. red.)
Mě nezajímá jen to, kolik stát dostal. Ty metody, jak udělat odborný odhad minoritního podílu pro stát, jsou různé. To mě zajímá až druhotně. Prvotně mě zajímalo a zajímá to, co je důležité pro lidi. Já jsem spolupracoval se sdružením nájemníků, kteří bydlí v bytech OKD, až do roku 2010, než jsem odešel z vysoké politiky.
A samozřejmě, volby v roce 2010 také i o tomhle byly! Tedy o tom, zda se povede vytvořit takovou vládu, která z Bakaly ty byty vytřepe, protože pravicová vláda, kterou Bakala před volbami podpořil, pochopitelně neměla zájem nic řešit. On de facto těm třem pozdějším vládním stranám dal finanční dar v souhrnné výši 28 milionů korun. Jak se ukazuje, zájem neměli ani Sobotka se svým věrným přítelem Radkem Pokorným. To jsem ovšem tehdy, když byl prvním místopředsedou ČSSD, netušil, že je tak úzká vazba mezi Pokorným a Bakalou, jak jsem později zjistil.
V tuto chvíli je také důležité, aby mě zejména veřejnost v Ostravě v senátních volbách podpořila, protože je potřeba vyvinout určitý společenský tlak, aby se toto začalo řešit.
Myslíte, že to trestní oznámení podáte ještě před senátními volbami?
Doufám, že ano. Ale dozvěděl jsem se před pár dny nějaké další věci, které by bylo dobré do toho ještě zapracovat. Upřímně, původně jsem si myslel, že v tomto týdnu někdy 4. nebo 5. září trestní oznámení podám. Ale možná to bude později, protože musíme ještě s právníky vyhodnotit, do jaké míry je závažné to, co jsem teď zjistil.
Odložení případu nepředpokládáte?
To bude záležet na policii a státním zástupci, jak věc vyhodnotí. Já myslím, že důkaz je tady jasný, tedy jeho veřejná prohlášení. Na tom nelze nic změnit. Ta prohlášení učinil, ale nesplnil. Takže tady není nějaká důkazní nouze.
Bydlení, obecně, je jedno z hlavních témat, na které se chcete v Senátu zaměřit. Ostrava je třetím největším českým městem, kde však sledujeme vylidňování (290 450 obyvatel, přičemž o čtyři roky dříve to bylo o 5200 lidí více), vybydlování domů a podobně. Ale proč jste si vybral právě Ostravu? Vaším volebním regionem byl v předešlých letech spíše Ústecký kraj. Vidíte mezi oběma regiony nějaké podobnosti či zkušenosti, které lze promítnout i na Ostravsko?
Z Ostravy odcházejí lidé, což je varovné. Za další, úroveň nezaměstnanosti je zde v Moravskoslezském kraji stále vysoká podobně jako v Ústeckém kraji. Samozřejmě tento kraj zažil také restrukturalizaci hospodářství, která se v něčem povedla, v něčem nepovedla.
Myslím, že progresivně se v Ostravě vyvíjí především vysoké školství. Pochopitelně oba kraje řeší velmi podobné problémy, ale pokud jde o bydlení, tak se domnívám, že to není jenom záležitost Ostravy nebo Ústeckého kraje. Potřeba levnějších bytů, nájemního bydlení je celostátní problém.
Bohužel vlády v posledních letech promeškaly příležitost připravit nějaký systém, na základě kterého by se začaly komunální byty stavět.
Vy máte na mysli nějaký konkrétní systém?
Já mám promyšlený systém. Se svými spolupracovníky, s odborným týmem chci připravit několik zákonů v bytové oblasti. Především by to byl návrh Zákona o financování komunální bytové výstavby. Pokud budu zvolen, jsem schopen tento návrh předložit do legislativního procesu maximálně během několika měsíců.
V čem by smysl zákona spočíval?
Jde o to, že by se stavělo přes neziskové společnosti, tedy bez potřeby zabývat se ziskem. Jde o to srazit cenu bydlení. Podobný systém jsem viděl ve Velké Británii, kde to funguje. Myslím, že pokud by byty stavěly neziskové společnosti - na základě úvěrů od bank, s dotacemi úroků z úvěrů, tak je možné docílit zhruba polovičních cen. Anuita by se splácela z přijatého nájemného. Mohlo by to velmi dobře fungovat.
Takže, srazila by se cena bytů, protože na trhu je převis poptávky po kvalitním bydlení. Také by se srazila cena nájemného, což je potřeba. Jsem přesvědčen, že za nějaké tři, čtyři roky by se dalo takto každoročně stavět 10 tisíc nových bytů celostátně. Několik set bytů by tedy každoročně mohlo být také v Ostravě.
Vy tedy preferujete nájemní, potažmo družstevní bydlení před vlastnictvím bytů. Neupřednostnil byste, aby byty vlastnila opět města? Tím by se vyřešila velká část „byznysu s chudobou“…
Myslím, že ano, bylo by dobře, aby zmíněné neziskové společnosti de facto vytvářela města a obce. Společnosti by si braly úvěry, pozemky na výstavbu by dostaly od měst. S postavenými komunálními domy by už tedy nakládaly i obce.
Nedávnou novinkou, která má pomoci řešit určité problémy s bydlením zejména nepřizpůsobivých spoluobčanů, jsou takzvané „bezdoplatkové zóny“, kdy obce mohou určit lokality, v nichž nebudou vyplácet nově příchozím doplatky na bydlení. Je to prospěšné?
Zrovna jsem sledoval přenos ze Severní Moravy, kde o tom starosta Bohumína hovořil v tom smyslu, že je potřeba tyto záležitosti vyhodnotit. Pokud to bude správná cesta, tak se po ní vydám. Já mám stejný názor: Zhodnotit během půl roku zkušenosti a pokračovat v cestě. Nebo se vydat jinou…
Když se vrátím k Ústeckému kraji, který dobře znáte, tak tam některá města přišla s vyhlášením bezdoplatkové zóny na celé území města, třeba v Mostě. To se má také zkusit?
Zkusit to mohou, ale jaké to přinese výsledky… Vyhodnotit se to musí plošně, celostátně, protože ti lidé na druhou stranu někde bydlet musí.
Ve zmíněném Mostě k tomu předvolební nápady mají: Jednak forma kontejnerového bydlení – myšlená zejména pro Chanov, nebo takzvaná „vesnice pro lůzu“, která by byla postavená jako samostatný satelit mimo území města. Na to se díváte jak?
Nevím, jestli je to šťastné řešení. Spíše bych dával přednost nějakým „holobytům“ před kontejnerovými byty a před vytvářením nových ghett. Pokud by lidé v holobytech byli schopni platit nájemné… Je to celkově také záležitost sociální práce tamních radnic, aby se povedlo sehnat zaměstnání, z kterého mohou nájemné hradit.
Pokud by bydleli bezproblémově třeba rok či dva, tak je možné je pak pustit do jiného bytu a takto je tedy zapojit. Neřešit to je špatné. Ale řešit problém drasticky, to vyžene lidi na ulici a dříve nebo později dojde k nepokojům. To správná cesta není.
Pro některé lidi dnes úhrady za bydlení znamenají i 80 procent z jejich příjmů, což pak působí ekonomické nesnáze. Někteří padají do dluhových pastí. Politici chtějí změnit pravidla insolvenčního zákona ve prospěch dlužníků. Je to ale fér i k věřitelům?
Přiznám se, že si neumím představit důsledky všech návrhů. Každopádně je potřeba změnit současnou praxi, kdy je prakticky a velmi drasticky zasaženo dva a půl milionu lidí. Asi se shodneme skoro všichni - včetně těch, kterým ty peníze jsou dluženy, protože pokud je nedostanou, budou jim chybět. Myslím, že bychom měli jít cestou, jako šlo v legislativní oblasti Německo a Rakousko. Budu se snažit, aby k tomu v této oblasti i české zákonodárství směřovalo. Není od věci, aby exekutoři byli – v uvozovkách řečeno – „znárodněni“ a jejich činnost převzal stát. Zatím je to byznys pro ně, pro právní kanceláře, ale věřitelé stejně nakonec moc peněz nedostanou. Někde je chyba a podle mě je to v legislativě.
V Ostravě máte proti sobě do senátních voleb celkem pestrou směsici konkurentů (Leopold Sulovský, Martin Konvička, Ivo Gondek a další). Jaké cítíte šance?
Jsou to prostě volby a kandidátů je hodně. Lidé si mohou vybírat a měli by si vybrat toho nejlepšího. Jestli usoudí, že jsem to já, tak zvolí mě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
