O víkendu byl založen nový občanský spolek na ochranu lidí a krajiny proti větrným elektrárnám

Jak vznikl název spolku „Krajina lidí“?

Název spolku se nějakou dobu tvořil. Padaly i různé jiné varianty. Ve druhé Pačesově komisi, kdy jsme tvořili návrh státní energetické koncepce, který byl později vládou schválený, jsme měli slogan „Země pro život“. Znamenalo to tehdy ukončení dumpingového exportu uhelné elektřiny a také ukončení dotací pro solární barony, které Karel Havlíček vyplácí z našich daní dodnes. Tohle heslo mi přijde hodně harmonické a myslím, že by energetika měla právě takové krajině sloužit. Byl to nakonec konsensus zakladatelů, kteří si tento název spolku sami vytvořili a zvolili.

Kdo spolek založil?

Celé to vzniklo spontánně. V České republice je, podobně jako s sousedním Německu, řada občanských skupin, iniciativ, a dokonce i celých obcí s jejich představiteli, kde s „kolonizací“ naší země a okolí svých domů větrnými monstry nesouhlasí. Ti lidé se znali a spolupracovali už dříve, někteří se také často navštěvovali na jednotlivých besedách a odborných akcích a vzájemně si pomáhali. Ale když vláda počátkem týdne publikovala nezákonný návrh akceleračních oblastí, usoudili lidé s podobným problémem, že je potřeba se více koordinovat a společnými silami dosáhnout ochrany svých obydlí a krajiny i celospolečenské nápravy.

Kolik je u nás občanských skupin, které nesouhlasí s výstavbou větrných elektráren u svých domovů a v okolní krajině?

Anketa

Souhlasíte s tvrzením, že Petr Pavel má vítězství ve volbách 2028 jisté?

Souhlasím

Nesouhlasím

96%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 12639 lidí

Prakticky vždy jde o lidi, kteří žijí na venkově a v přírodě a kterým v tomto smyslu hrozí ztráta domova a prostředí pro život. To je také odlišuje od větrných aktivistů a ekofanatiků, rozpor není v tom, že se jedni pod větrníky cítí dobře a druzí nikoli, ale rozdíl je v tom, že za takoví aktivisté chodí přesvědčovat, jak krásný život pod tou elektrárnou budou mít, aniž by s tím měli sami obdobné zkušenosti. Proto také vypískali Jana Rovenského i další. Před vyhlášením akceleračních oblastí byli lidé o dost mírnější.

Aktivních skupin je nejméně kolem třiceti, ale hlásí se stále další, v současnosti každý den několik, takže jich bude možná ve skutečnosti i o dost více. V Praze jich byla zhruba polovina, řada z nich se vzhledem k situaci omluvila, protože pracovali na protestech proti současné politice ministryně Zuzany Mrázové, která jim ohrožuje domovy a majetek, ale k založení spolku se připojili a zůstávají v kontaktu.

V čem je podstata nezákonnosti politiky vyhlašování akceleračních oblastí?

Zákon i evropská směrnice ukládají využít nepotřebné nebo již použité plochy. Oni si z toho ještě za Petra Hladíka udělali realitní kancelář pro větrné barony v blízkosti našich obydlí v hustě osídlených oblastech, v přírodě, na zemědělské půdě a v blízkosti kulturních památek. Lidé, obce i kraje viděli ty jejich mapy počátkem týdne, a přitom jim evropská legislativa i řada dalších zákonů a mezinárodních úmluv přikazuje dialog a spolupráci. Je to mafiánský způsob, který tato vláda plynule s tím developerským projektem převzala od minulé, a ani se u toho nečervená.

Kraje to také viděly poprvé?

Ano. Oslovili jsme všechny dotazem, zda u nich nějaká příprava akceleračních oblastí nebo spolupráce na ní probíhá. Došly nám odpovědi od 11 z nich, že nikoli, a od tří zbývajících očekáváme odpověď nejpozději v pondělí.

Zjistili jsme, že to zřejmě nějaká mafie připravovala nejenom za obce, ale i za naše kraje, výsledky akceleračních oblastí jsou u většiny z nich v rozporu s koncepcí ochrany a rozvoje životního prostředí a také krajské energetické koncepce. Na ministerských úřadech v Praze si už nejméně dva roky dělají, co chtějí, s nikým to nekonzultují a ani volby to nezjemní. jsou ve většině případě.

Co hodláte dělat, je-li nezákonná komunikace nejen s lidmi, ale i s kraji?

Ani naše odborná společnost, ani „Země lidí“ nemůže protestovat za hejtmany. Naší rolí je ale v takovém případě upozornit veřejnost i krajská zastupitelstva, že to vyhlášení není v souladu se zákonem a jejich spolupráce na něčem takovém by s ním nemusela být také v souladu, zejména kdyby někdo žádal „stranickou disciplínu“. Především je potřeba upozornit tu veřejnost, aby viděla, jestli příslušný hejtman v takové nestandardní situaci srazí podpatky a zasalutuje, namísto aby takové řešení rázně odmítl a nabídl paní Mrázové brownfieldy, skládky a jiná nepotřebná místa k přednostnímu využití namísto českých luhů a hájů, hustě obydlených oblastí a nevratné likvidace zemědělské půdy.

Byl jste v obou Pačesových komisích a několika mezinárodních týmech, jaký je rozdíl v této aktivitě?

Anketa

Má Petr Pavel právo jet na summit NATO s Babišem a Macinkou?

Má

Nemá

97%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 24210 lidí

Obojí je v úhlu pohledu. Vždycky jsem se snažil dělat energetiku tak, aby sloužila lidem a co nejméně poškozovala životní prostředí. Teď se snažíme o to, aby nám umělá výstavba strojů, které se sem nehodí a které mají pro energetický systém velmi rozporuplný přínos, naše životní prostředí nezdevastovala podobně jako minulý režim Severní Čechy nebo těžařské společnosti deštné pralesy v Jižní Americe.

Energetické systémy nebo později energetické koncepce jsme dělali pro lidi, odběratelem byla obvykle vláda nebo velké energetické společnosti. Dnes to děláme také pro lidi, ale tak, aby jim vláda kvůli falešným energetickým ideologiím nezničila zemi doslova pod nohama a velké energetické společnosti u toho odmítaly zodpovědnost za stabilitu dodávek za rozumné ceny.

Bude nový spolek „Krajina lidí“ spolupracovat se zahraničím?

Ano, jsme součástí Evropské unie, a i v boji proti hlouposti minulých německých přehmatů jsme stále součástí Evropské unie. Kdyby si Němci nezlikvidovali své jaderné elektrárny, nemuseli bojovat s klimatickou změnou pomocí ruského plynu a importu elektřiny z Tykačových elektráren v době, kdy jim vítr nefouká. Nejblíže máme ke kolegům ze Slovenska, Francie a geograficky i z Německa. Slovensko a Francie mají již obě země bezemisní jaderný mix, ke kterému česká energetika také stále směřuje, pokud není zrovna od toho vyrušována a vykupována solárními nebo větrnými barony. No a v Německu se už dnes probouzí dokonce i organizovaná hnutí na obranu jaderných elektráren a proti přehnané výstavbě těch větrných.

Německo je přece evropskou baštou větrníků?

Ne tak docela. Německá vláda se pokouší dále masivně rozvíjet větrnou energii, ale lokální odpor je jeden z hlavních faktorů, který projekty zpomaluje. V Německu existuje několik hnutí a iniciativ, které se staví proti rozšiřování větrné energetiky. Nejde o jedno centralizované hnutí, ale spíš o síť občanských sdružení a místních iniciativ, které jsou mnohdy napříč politickým spektrem. Odpor proti ekonomické destrukci Německa kvůli nepodařenému „Energetickému zázraku“ postavenému zejména na importu ruského plynu a odstavování spolehlivých jaderných elektráren je tradičně přičítán straně AfD (Alternativa pro Německo), ale za prosazováním přísných pravidel pro minimální vzdálenost větrníků od obydlí (tzv. „10H pravidlo“ – desetinásobek výšky větrníku) stojí naopak část politiků z CSU. Tím se liší od našich „křesťanů“, kteří v čele s Petrem Hladíkem prosazovali intenzivní výstavbu pouze 20 % této německé normy vzdálenosti od věže ve své vlastní zemi. Představte si, že by tohle byla jiná hygienická norma, třeba na smog nebo čistotu pitné vody, a náš ministr prosazoval, že Čechům z toho stačí také jedna pětina.

Jaké jsou hlavní argumenty odpůrců větrné energie v Německu?

U sousedů jsou ty samé jako u nás: zásah do krajiny a ochrany přírody (včely, ptáci, netopýři), ničení zemědělské půdy, hluk a možné zdravotní dopady, pokles hodnoty nemovitostí, nestabilita výroby energie, její vysoká cena a sociální a ekonomické dopady přemrštěných dotací a dalších forem státní podpory německým větrným baronům.

Protesty jsou různé v jednotlivých spolkových zemích. Například v Durynsku v roce 2025 vznikl silný odpor proti plánům vlády, která chce vyčlenit až 2 % území pro větrné elektrárny, a to i v lesních oblastech (Durynský les), místní obce i politici často hovoří o pocitu bezmoci a požadují změnu zákonů. V Bádensku-Württembersku dostaly vloni úřady skoro půl milionu námitek proti plánům na větrníky, šlo o koordinovanou akci jejich občanské iniciativy. Tato spolková země je se svými 11 miliony obyvatel srovnatelná s Českou republikou.

V Německu se dnes některé firmy nehlásí do aukcí na nové větrné parky, kritizují nízkou návratnost a nejisté podmínky a politici i průmysl tlačí na změny systému. Mám proto vážné obavy, že je to hlavním důvodem, proč nadnárodní kapitál tlačí na „kolonie“, aby si ten zázrak, od kterého v těchto zemích ustupují, měli kde vykoupit a vyprázdnit sklady gondol, stožárů a vrtulí, o které je dnes výrazně nižší zájem.

Plánuje „Krajina lidí“ podobné aktivity?

Ano, jsme všichni v jedné Evropě, kterou si nechceme nechat kvůli nereálným energetickým experimentům úplně zničit. Tlak na úřady administrativní i cestou i tlak na politiky prostřednictvím veřejného mínění považujeme za relevantní nástroje prosazení našeho občanského postoje. V případě České republiky i protestu proti nezákonnému zabírání půdy a krajiny.

Co plánuje „krajina lidí“ udělat pro své členy a pro další skupiny občanů jim podobné?

Především osvětu, koordinaci, školení, výměnu zkušeností. Jsou lokality, kde mají lidé velké zkušenosti. V Ralsku se zbavili ČEZu, na Kroměřížsku se musí opakovat EIA s hodnocením historického dědictví (HIA), ve Vlašimi nechtěli na úřadě vydat kopie svých rozhodnutí, která měla do zákonného postupu daleko, a občané už činí příslušné právní kroky, ve Věžkách vymohli ze starosty „důvěrné“ smlouvy, na Plzeňsku se o víkendu koordinuje hnutí odporu proti výstavbě větrných parků z asi 15 obcí. V tomto smyslu jde spíš o koordinační výbor pro tyto skupiny a také znalostní zázemí a výměnu zkušeností. Spolek není politický, ale sdružuje všechny lidi, kteří mají rádi přírodu a chtějí žít v hezké krajině, a spolupracuje s každým, kdo má o tomto podobné představy nezávisle na barvě politického trička. Je to opačný postup než některé politické „Slibotechny“, které po volbách své příznivce totálně zklamaly a zradily.

V současnosti pracuje asi pět skupin napříč republikou a dávají dohromady návod pro připomínky k vyhlášeným akceleračním oblastem. Součástí připomínky je i konstatování nezákonného postupu vlády při jejich vytyčování a rovněž při komunikaci s lidmi, obcemi a podle současné zkušenosti i s kraji. Po neděli budou zveřejněny i pro další podobně postižené zájemce.