Proč velká část Čechů nesnáší neziskovky? Neziskovkář dlouho pátral. A pak předložil tento výsledek

26.03.2019 17:31

Novinář Bohumil Kartous se s šéfem organizace Glopolis a zakladatelem platformy neziskových organizací Měj se k světu Petrem Lebedou rozhovořil mimo jiné o to, proč Češi nemají rádi neziskové organizace.

Proč velká část Čechů nesnáší neziskovky? Neziskovkář dlouho pátral. A pak předložil tento výsledek
Foto: archív autora
Popisek: klávesnice

Lebeda je autorem studie o vztahu české společnosti k neziskovým organizacím. „Studie je vlastně výsledkem dvou tří let intenzivních diskuzí a přemýšlení v celé části neziskového sektoru, který se ocitnul pod palbou kritiky, jak veřejné, tak politické. A snahou podívat se trošku hlouběji na důvody populismu a s tím související nedůvěru v nelegitimitu neziskového sektoru v očích veřejnosti,“ sdělil úvodem Lebeda.

„On-linová diskuze bývá trošku divočejší než ta offlinová. Snažil jsem se pracovat s řadou studií, které vznikly doma i ve světě,“ zmínil Lebeda a rozhovořil se o důvodech rostoucího populismu a o zdrojích iracionální nedůvěry vůči neziskovým aktivistům.

Anketa

Pro koho byste hlasovali ve 2. kole prezidentských voleb na Slovensku?

hlasovalo: 10456 lidí
„Není překvapivé, že to souvisí s řadou faktorů. Hraje v tom roli ekonomika. Ve větší části západního světa stagnují reálné mzdy, ta práce je poměrně nejistá, na pracovním trhu se poměrně polarizují profilové pozice,“ sdělil dále. „Nasedá na to také podoba sociálního státu, promítá se do toho určitě krize zadluženosti. Nasedají na to i méně probádané aspekty našeho života, naší kultury – jako jsou psychologické problémy nebo kulturní konflikty,“ dodal s tím, že řada autorů se k tomu vztahuje jako k určitým kmenům. 

„Společnost je obecně fragmentovaná do protichůdných názorových skupin. To, co je společným rysem analýzy, je vyprázdnění politického středu, který se promítá na tom, že ty klasické levicové strany získávají čím dál tím méně hlasů,“ sdělil Lebeda.

„Když se přesuneme k tomu, co konkrétně vadí na těch neziskovkách... Z těch studií většinou vyplývá, že ten problém je opravdu v tom, že jsou jako pro rostoucí část populace kulturně odcizené, že zastávají odlišný typ hodnot. Jsou to většinou hodnoty, které jsou většinou spojeny s nějakým otevřeným kosmopolitním životním stylem, významnou měrou solidarity, snahou pomáhat menšinovým skupinám, otevřeností ke spolupráci se zahraničím, evropské integraci. A tento balík hodnotových známek je onálepkovává ve veřejném prostoru a činí z nich cíle bezprostředního tlaku. Ty útoky pak ale chodí po jiných liniích – že neziskovky jsou netransparentní, odsávají peníze z veřejných zdrojů...“ vyprávěl Lebeda.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…