Na první pohled to může vypadat, že mamuti i hodně dalších velkých savců, výborně přizpůsobených podmínkám ledových dob, vyhynuli při oteplení na konci (zatím) poslední ledové doby. Ale opravdu jen na první pohled.
Mamuti, srstnatí nosorožci, obrovští jeleni, v Americe i menší chobotnatci (mastodonti), obří lenochodi a velké šelmy – vysoký medvěd krátkočelý, jeskynní lev, šavlozubý tygr Smilodon či pravlk… Tento článek nemá ambici vyjmenovávat všechna velká zvířata charakteristická pro období asi před 13 tisíci let, kdy se už blížil závěr pleistocénu neboli starších čtvrtohor. Tyto druhy přežily mnoho klimatických zvratů, včetně střídání ledových a meziledových dob – glaciálů a interglaciálů (řízených Milankovičovými cykly), a vůbec dlouhá období s drsnými podmínkami (a to hlavně v glaciálech, kdy bylo obecně více extrémů i rychlejší změny). I když některé jiné ikonické druhy, například medvěd jeskynní, tou dobou už neexistovaly.
Podíváme-li se do minulosti s rozlišením statisíců nebo i desetitisíců let, může to vypadat, že zmínění velcí savci vyhynuli právě na konci pleistocénu, tedy na konci posledního glaciálu. Oteplení koncem pleistocénu (resp. v raném holocénu, který podle současné vědy začal asi před 11 700 lety) bylo rychlé, přičemž se samozřejmě střídala období oteplování relativně pomalého, rychlejšího až velmi rychlého – což celkem spolehlivě vyvrací dnes často opakovaná tvrzení o „bezprecedentní“ rychlosti oteplování po průmyslové revoluci. Například růst mořské hladiny, jeden z hlavních projevů oteplování, činil za posledních 150 let sotva 30 cm, zatímco na počátku holocénu by to bylo za stejně dlouhé období více než o metr. Mimochodem od začátku holocénu dodnes vzrostla hladina celkem o 60 metrů (v tomto kontextu těch „antropogenních“ 0,3 m nevypadá tak hrozivě…).
Pro velké býložravé savce bylo oteplování nepříjemné hlavně kvůli nahrazování stepi či lesostepi lesem, v němž se hůře pohybovali a často měli i horší potravní nabídku. Proč by to však pro ně mělo být tak fatální právě na počátku holocénu, když už podobné změny tolikrát zvládli? Jako vysvětlení se pochopitelně nabízí další stresový faktor v podobě paleolitických lovců (v archeologii paleolit = starší doba kamenná odpovídá v podstatě pleistocénu). Neandertálci sice úřadovali v Evropě a Asii už statisíce let, ale jejich populace byla poměrně malá. Ale do doby před 40 tisíci let, kdy byli neandertálci postupně nahrazeni rychle se množícími moderními lidmi, dostal lov mamutů nový rozměr (byť samozřejmě ne všude). Nejen na Moravě je o tom důkazů víc než dost. Při povrchním pohledu se tedy může zdát, že kombinace intenzivního lovu a oteplení (s postupem lidí dále na sever) mohla stačit k vyhynutí velkých savců. Jenže…
Čas nesouhlasí
Ve skutečnosti doba vyhynutí velkých savců nesvědčí o příčinné souvislosti s počátkem holocénu. Nejde ani tak o to, že někde přežívaly malé populace mnohem déle (například mamuti na Wrangelově ostrově ještě před čtyřmi tisíciletími). Největší úbytek velkých savců (označovaných též jako pleistocenní megafauna) však nastal naopak dříve. I když přesná doba výskytu v dané oblasti se u velkých suchozemských zvířat určuje obtížněji, začíná být jasno, která událost byla rozhodující.
Zhruba tisíc let před koncem glaciálu, kdy už vlastně bylo klima např. v Evropě srovnatelné s holocénem (jen se ještě plně neobnovily půdy a „teplomilná“ vegetace), došlo ještě k drastickému ochlazení. Následující období se označuje jako mladší Dryas (dříve Dryas III.). Na severní polokouli „průměrné“ teploty v některých oblastech klesly o více než 5 °C už během několika let (což opět jednoznačně překonává údajně „bezprecedentní“ rychlost současných změn). Část pleistocenní megafauny už tehdy (i když častěji o něco později) zcela vyhynula, ale obětí bylo více, např. ze Severní Ameriky dočasně (až do evropské kolonizace) zmizeli koně. Citelně byli postiženi i lidé, kteří se postupně přeorientovali na lov menších zvířat a ryb (pro archeology tak přibližně s holocénem začíná střední doba kamenná – mezolit). I když podle novějších výzkumů na Blízkém východě už před katastrofou pomalu začínalo i zemědělství…
Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?Fotogalerie: - Zemědělci před zemědělstvím
Anketa
Proč náhlé ochlazení odnesla právě zvířata dokonale vybavená do sněhu i mrazu? Část odpovědi může spočívat v jeho rychlosti. Důvodem, proč chladné období přetrvalo tisíc let, byla změna proudění v severním Atlantiku, původně přisuzovaná hlavně přísunu chladné vody z tajícího ledu (šlo by tedy o silnou negativní zpětnou vazbu, kdy oteplování vlastně způsobilo ochlazení). Ale k takovým změnám docházelo nesčetněkrát. Richard Firestone (s mnoha spoluautory) v roce 2007 publikoval článek, podle nějž bylo ochlazení způsobeno srážkou Země s kosmickým tělesem (které ani nemuselo vytvořit žádný velký kráter, ale mohlo se převážně rozpadnout v atmosféře podobně jako Tunguský meteorit), která způsobila oslabení slunečního záření, což byl začátek tisíciletého studeného období.
Firestone napoprvé některé věci trochu překombinoval (toho se vděčně chytli oponenti, což pro české čtenáře pěkně popisuje Jiří Jiránek), ale přinesl první důkazy, že se tehdy něco „vesmírného“ skutečně odehrálo. A důkazů od té doby přibývá. Možná i v usazeninách šumavských jezer, kde se našly mikroskopické kuličky, které vznikly někde daleko přetavením půd či hornin na zemském povrchu snad při dopadu meteoritu (nebo explozích tělesa v malé výšce ve vzduchu). Katastrofa však nebyla srovnatelná s téměř celosvětovými požáry po dopadu asteroidu, které vytvořily černou vrstvu v době vymírání dinosaurů (i když některé mediální zkratky možná tak působí). Nicméně tam, kde velké požáry skutečně nastaly, byla právě velká zvířata nejvíce postižena nedostatkem potravy.
Dnešní stáda sobů přežívají zimu v tajze, ale v létě migrují do tundry, kde mají lepší výběr potravy. Co když náhlé ochlazení na počátku mladšího Dryasu přišlo v létě, kdy stáda také mohla být daleko na severu? Možná až příliš daleko, snad i kvůli tlaku lovců…
Komplikace na jihu
Aby to nebylo jednoduché, většina megafauny (kromě zmíněných mastodontů např. obří pásovci) byla zdecimována také v Jižní Americe, kde však chybějí projevy všeobecného ochlazení. A člověk? Ten se tam teprve rozkoukával... Z Chile byly popsány doklady velkých požárů a dokonce oteplení, ale jinak byl geologický záznam z příslušného období na tomto světadílu prozkoumán poměrně málo.
A proč je dnes nejvíce velkých zvířat v Africe? Protože se jim tam v mladším Dryasu vlastně skoro nic nestalo (i když se poněkud zvětšila saharská poušť, podobně jako v jiných chladných obdobích). Moc se toho nezměnilo ani v Austrálii, kde zvířata větší než dnešní klokan zmizela už mnohem dříve.
Fotogalerie: - Univerzity za klima
Závěr? Ke srážce s vesmírným tělesem před necelými 13 000 lety téměř jistě došlo, a přinejmenším v Severní Americe (ale snad i v jiných oblastech, kam se třeba mohly zatoulat menší úlomky) často způsobovala požáry, a významné mohly být i přímé účinky tlakových vln. Vzápětí kouř i trosky z „kosmické srážky“ zeslabily sluneční svit, což sice trvalo jen krátce, ale silné pozitivní zpětné vazby (např. velmi účinné odrážení slunečního záření nově vzniklým sněhem a ledem) ochlazení na severu zesílily a změna oceánského proudění se postarala o to, že chladné období trvalo asi tisíc let. Není ani vyloučeno, že tato změna proudění byla vedlejším projevem dopadu tělesa, např. kdyby významně narušil ledovce nebo hráz velkého jezera. Na severu událost výrazně zdecimovala zvířata přizpůsobená chladnému klimatu, k čemuž mohl přispět i dlouhodobý tlak paleolitických lovců (kteří však byli katastrofou také silně postiženi). Současně nastalo i vymírání velkých savců v Jižní Americe, kde se nijak významně neochladilo. Další výzkum je nezbytný pro systematické porovnání projevů události na různých kontinentech i v mořských sedimentech.
Jedno je jisté: emise oxidu uhličitého, metanu ani oxidu dusného z lidské činnosti neměly s dramaty na konci pleistocénu nic společného. Změnila na tom něco neolitická revoluce – vznik zemědělství a domestikace zvířat?
Psali jsme:
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Může člověk za oteplování?
