Nominace Druláka na post velvyslance v Paříži přitom napoprvé vládou neprošla, neboť podle výtky není Drulák dost extrovertní. „Slyšel jsem, že padlo, že jsem introvertní, ale sám si nejsem jist, jestli do té kategorie patřím. Ale i kdyby, tak si nemyslím, že to znemožňuje práci diplomata, protože ten musí navazovat a udržovat kontakty a prosazovat určité věci. A to dovedu, jinak bych do toho nešel,“ řekl muž, jenž na ministerstvu skončil jako politický tajemník. 

Nabídku na post ambasadora ve Francii podle svých slov dostal ve chvíli, kdy si vážně rozmýšlel odchod z ministerstva a přemýšlel o návratu do akademické sféry. „Paříž mě ale zaujala, protože mám k Francii poměrně intenzivní a hluboký vztah. Je to důležitá země a v česko-francouzských vztazích nás čeká dost práce. V posledních letech se podařilo vytvořit poměrně intenzivní politický dialog na všech úrovních a nyní bych byl rád, aby se závazky přetvářely do konkrétních projektů,“ poznamenal Drulák.