Protestní organizace sestavily "exilovou vládu". Jména se dozvíme v neděli na Václaváku

3. 4. 2013 17:21

Kolik z Čechů ví, že má naše země v současné době také svoji exilovou vládu? Desítky, možná stovky - v každém případě to zní pro mnohé spíš jako vtip. Závěry nechávají ParlamentníListy.cz na čtenáři samotném, každopádně jisté je, že v tuto chvíli samozvaná a co se týká personálního obsazení též tajná exilová vláda čeká svůj velký den 7. dubna. Na demonstraci nazvané Soumrak kmotrů se totiž zřejmě odhalí. I proto vyjede ten den do Prahy z Moravy speciální vlak s protestujícími. Zdarma.

Protestní organizace sestavily "exilovou vládu". Jména se dozvíme v neděli na Václaváku
Foto: Facebook.com
Popisek: Exilová vláda České republiky
reklama

Proč vznikla takzvaná exilová vláda? Podle jejích webových stránek proto, že demokratické principy v České republice dlouhodobě selhávají, přání a potřeby občanů jsou trvale ignorovány, společné bohatství je dál rozkrádáno a jednotlivci po statisících ožebračováni. Vládnoucí elity zneužívají policejní složky a dopouštějí se bezdůvodného násilí na občanech. Ti jsou proto nuceni využít svého ústavního práva a vzít si zpět svěřenou moc ve státě.

I proto je možné na stránkách také po registraci diskutovat na exilovém fóru. Je to prý: „Azyl pro tebe, kdo se cítíš být uprchlíkem ve vlastní zemi.“ I proto tam blíže nespecifikovaný „občan“ oznamuje, že se ujímá vlády on.

Kdo je členem exilové vlády? To je tajné...

Pokud tedy má Česko exilovou vládu, každého zákonitě přepadá zvědavost – kdo v ní je? Kdo jsou ti noví vyvolení? O zvolení se totiž hovořit zcela určitě nedá. „ Bohužel jména členů této exilové vlády chceme držet v tajnosti. Byli jmenováni, opravdu ne zvoleni, ale jen dočasně. Předpokládáme totiž, že 7. dubna by mohla na Václavském náměstí v Praze při demonstraci být zvolena nová občanská vláda. Než ta se ujme vedení, není možné, aby v zemi zavládlo bezvládí, proto existuje zatím i exilová vláda,“ prozradil ParlamentnímListům.cz jeden z organizátorů akce nazvané Soumrak kmotrů – Slávek Popelka. Ten sází na podporu různých občanských iniciativ, Holešovské výzvy, obrátil se dokonce i na odbory. Ty se však drží v těchto aktivitách zpátky – ačkoli například šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek připustil, že akci navštíví, zdůraznil, že tam chce jít sám, jako soukromá osoba – nikoli jako šéf členů jeho odborů, které by tam organizovaně plánoval přivést.

Závojem tajemství je však zahaleno nejen to, kdo je členem zmiňované exilové vlády, ale i to, kdo je mecenášem celé akce. Na stránkách Holešovské výzvy, které přináší denní aktuality, je totiž uvedeno, že bude na akci z Ostravy vypraven speciální vlak pro všechny, kteří se budou chtít demonstrace zúčastnit.  A to rozhodně není levná záležitost.

Kdo platí dopravu demonstrantů do Prahy? I to je tajné...

„Na České dráhy byl v této souvislosti vznesen pouze dotaz, žádná objednávka však nepřišla. Téměř s jistotou se tak dá říci, že uvedený speciální vlak ani případné speciálně připojené vagony vypravovat nebudou,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz mluvčí ČD Radek Joklík. Údajně by neměly demonstranty přivést do Prahy ani vlaky Radima Jančury Student Agency. Zbývá tak jediný další dopravce, a to LeoExpress. Ten se však odvolává na obchodní tajemství.  V každém případě Slávek Popelka jakékoli pochybnosti vyvrací s tím, že záloha za vlak, který vyjede z Ostravy v neděli v osm hodin ráno s několika zastávkami po celé trase směrem k Praze a vracet se má opět v 19 hodin zpátky do Ostravy, je již zaplacená.

„Nezlobte se, ten, kdo náklady uhradil, si přeje zůstat v anonymitě, a to musíme ctít,“ odpověděl na dotaz redakce. Jak připomenul, vlak by se měl z Prahy vracet na Moravu pouze s lidmi, kteří z vážných důvodů nebudou moci v hlavním městě setrvat na plánované několikadenní „blokády“ vládních institucí a budov a protestním přebývání v centru metropole, které by mělo skončit až po odstoupení současné vlády. Bohužel, přinejmenším, jak se zdá, tyto velkolepé plány může mimo jiné také značně zkomplikovat na duben neobvyklé počasí.

Slávek Popelka, který zve na webových stránkách Holešovské výzvy na protest bezmála všechna občanská sdružení a iniciativy, však vyslovil varování před tím, že i když se tento týden v úterý na internetu objevily zprávy o tom, že na akci Soumrak kmotrů má vystupovat také Tomáš Vandas a Dělnická strana sociální spravedlnosti, nezakládá se tato informace prý na pravdě. „Holešovská výzva nebrání, ani nemůže bránit nikomu, aby se demonstrace zúčastnil, rádi bychom však zdůraznili, že žádní představitelé této strany vystupovat veřejně nebudou,“ vysvětlil. To, zda se však nevyskytnou potíže i z jiných protestních iniciativ, které se ne zcela ve všem shodují s myšlenkami Holešovské výzvy, zůstává stále otevřeno.

Exilová vláda má prý podporu starostů řady českých obcí

Každopádně toto úterý prý exilová vláda také dokončila rozesílání pozvánek starostům obcí po celém území ČR, což znamená, že prý celkem bylo informováno asi 9 tisíc představitelů obcí... „Starostové byli mimo jiné vyzváni, aby pozvánku na Celonárodní shromáždění (což je jiný název Soumraku kmotrů, pozn. red.) vyvěsili ve své obci a popřípadě informovali obyvatele pomocí obecního rozhlasu. Musím dodat, že na mnoha místech jsme se setkali s velmi kladnou či vstřícnou reakcí,“ poznamenal Popelka pro ParlamentníListy.cz.

Na závěr si ParlamentníListy.cz vzaly na pomoc encyklopedii a Wikipedii, z kterých vyplynulo, do jaké míry se skutečně o tajemné exilové vládě dá mluvit.

Co je to skutečně exilová vláda?

Exilová vláda je skupina lidí, která jedná jako vláda určité země, ačkoli svoji činnost musí vykonávat jinde, v exilu. Nejčastěji je to vláda, která byla ve vlastní zemi zbavena moci buď revolucí či občanskou válkou, anebo vojenskou okupací cizí mocností. To byl případ mnoha evropských zemí, okupovaných za druhé světové války nacistickým Německem. Také Československo mělo v letech 1940-1945 své Prozatímní státní zřízení se sídlem v Londýně, vedené prezidentem Edvardem Benešem a premiérem Janem Šrámkem,“ uvádí Wikipedie.

Encyklopedie pak dále zmiňuje to, že exilová vláda nemůže ve své zemi vládnout a její možnosti jsou velmi omezené. Jejím cílem proto musí být změna poměrů ve vlastní zemi, obnovení její nezávislosti a podobně. Tuto změnu může připravovat a podporovat i z ciziny diplomatickým jednáním i účinnou pomocí, za války například vytvářením vlastních vojenských jednotek. Její možnosti v zahraničí závisejí na celkové politické situaci, na míře podpory domácí - a z hlediska exilové vlády nelegitimní - vlády v zahraničí i na podpoře, jakou má exilová vláda ve své zemi. První starostí exilové vlády je tedy přesvědčovat zahraniční vlády o nelegitimnosti vlády domácí a naopak o vlastní legitimitě. To je snazší za války, pokud je domácí vláda dosazena nepřítelem, nebo po revoluci, kterou významné země pokládají za nelegitimní převrat. Legitimitu exilové vlády nelze pochopitelně ověřit svobodnými volbami a podporuje ji zejména, může-li se vykázat nějakou kontinuitou s předchozí řádnou vládou.

Exilové vlády byly i v historii

A opět Wikipedie zmiňuje i historické souvislosti. „Předchůdcem exilových vlád byli uprchlí panovníci a pretendenti na trůn. V zápasech o následnictví po zemřelém panovníkovi se poražení uchazeči mohli uchýlit například k sousednímu panovníkovi a přesvědčovat ho, aby v jejich prospěch zasáhl. Tak tomu bylo ještě v případě anglického krále Karla II., který se v letech 1649-1660 z Holandska domáhal svého návratu na trůn, nebo francouzských Bourbonů v letech 1789-1814. Několik exilových vlád vzniklo po první světové válce, když bylo Bělorusko, Ukrajina a Gruzie připojeny k Sovětskému svazu. V roce 1939 vznikla španělská republikánská vláda v Mexiku a polská exilová vláda v Paříži a později v Londýně. Roku 1940 vznikly exilové vlády Belgie, Československa, Francie, Holandska, Lucemburska, Norska a Řecka a rok později ještě Jugoslávie a Filipín. Většina z nich dosáhla svého cíle, polská však zůstala v exilu a rozpustila se až po zvolení Lecha Wałęsy prezidentem roku 1990.“

Výjimkou nebylo ani Československo...

Jak už bylo zmíněno, Československo tedy své exilové vlády v minulosti několikrát již mělo. V orvní světové válce vznikla prozatímní česko-slovenská vláda  v období mezi 14. říjnem 1918  až 14. listopadem 1918.  Vyhlášena byla v Paříži Benešem a Rašínem jménem Česko-slovenské národní rady. Jejím předsedou byl Tomáš Garrigue Masaryk. Ve druhé světové válce vznikla londýnská exilová vláda, po ustanovení Československým národním výborem, 9. července 1940. Jejím předsedou byl Jan Šrámek, a to hned pro dvě její období, tedy: 21. července 1940 – 12. listopadu 1942 a 12. listopadu 1942 – 5. dubna 1945. Tato vláda byla financována díky úvěrové smlouvě uzavřené roku 1940 s Velkou Británií. Poté nastoupila vláda Národní fronty, jako první vláda jmenovaná na osvobozeném území Československa (v Košicích). Do jaké míry jsou okolnosti vzniku exilových vlád podobné současnosti, necháváme, jak bylo uvedeno na počátku článku, na čtenáři.

Nutno uzavřít tím, že i v současné době skutečně existuje řada exilových vlád. Ovšem zejména afrických a asijských zemí, například Tibetu.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Alena Hechtová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Volný v noci natočil VIDEO s výzvou lidem. Policie už reagovala. Dnes ve 14 se to semele

9:38 Volný v noci natočil VIDEO s výzvou lidem. Policie už reagovala. Dnes ve 14 se to semele

Nezařazený poslanec Lubomír Volný, jenž svým odmítáním nošení roušky v prostorách Sněmovny vyvolal n…