Výběr nacionalistických či populistických stran ve vybraných zemích, které by mohly uspět ve volbách do EP, která se konají od 23. do 26. května (řazeny abecedně):

Alternativa pro Německo (AfD) - Stranu založil v roce 2013 hamburský ekonom Bernd Lucke původně na bázi kritiky eurozóny. V roce 2015 po rozkolu ve straně se AfD začala profilovat jako protiimigrantská a začala těžit z kritiky migrační politiky kancléřky Angely Merkelové. Od členů strany jsou občas slyšet i antisemitské a nacistické výroky a strana se netají vazbami na Rusko. Stranu podporoval například i bývalý český prezident Václav Klaus. Nyní má již zastoupení ve všech 16 zemských spolkových sněmech. V celoněmeckém parlamentu je třetí nejsilnější stranou - ve volbách v roce 2017 získala 12,6 procenta hlasů.

Dánská lidová strana (DF) - založena byla v roce 1995. Ideově je řazena mezi populisticko-pravicové a euroskeptické strany a mezi významné body jejího programu patří odpor k migraci. V posledních volbách v roce 2015 dosáhla historického úspěchu ziskem 21,1 procenta hlasů. Je druhou nejsilnější stranou dánského parlamentu, kde má 37 mandátů ze 179.

Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) - Krajně pravicová a euroskeptická strana získala v březnových estonských parlamentních volbách dvakrát více hlasů než v minulých volbách a je teď třetí nejsilnější stranou v zemi. Strana brojí proti migraci, vyznačuje se nacionalistickou rétorikou i na adresu ruské menšiny a těží z nespokojenosti ve venkovských oblastech. Založena byla v roce 2012 sloučením dvou menších stran.