Za největší výzvu dneška vidí Pavel Bém pandemii. Ne samotnou covidovou nákazu, ale to, co se děje kolem ní. „Tento fenomén je více než virus, nemoc či pandemie. Jedná se o nejdramatičtější změnu a zásah do lidských životů po demontáži komunistických režimů na konci osmdesátých let minulého století,“ obává se. Nepřehlíží tragédie v podobě těžce nemocných a umírajících, ale vidí také to, že nemoc a strach z ní „legitimizoval panevropský státní paternalismus a levicový sociální konstruktivismus a ve jménu ochrany veřejného zdraví umožnil v globálním měřítku omezit co nejvíce to, co jsme získali sametovou revolucí“.
Dnes vidí, že tak, jako bylo zvykem ohýbat podle potřeby paragrafy, se dnes ohýbá věda a fakta. Lidé se bojí, žijí ve strachu a panice, ztratili už dva roky normálního života a těžko říci, zda se z toho vůbec dokážou někdy vzpamatovat.
Největší problém dnešních politiků vidí Bém v tom, že nenesou žádnou odpovědnost za to, co dělají.
„Stačí dobře mluvit, být autentický přesvědčivý a slibovat. ‚Pravda‘ se vytváří opakováním ve vlastněných či zainteresovaných médiích a samozřejmě na sociálních sítích. Můžete si dovolit udělat miliardový dluh v rozpočtu, a přesto přesvědčivě tvrdit veřejnosti, že šetříte veřejné zdroje,“ nechápe bývalý primátor.
Dnes podle něj v podstatě není možné politikovi zlomit vaz, s nadsázkou. „Kdybych před 20 lety udělal já tisícinu toho, co si mohou dovolit dnešní politici na jakékoliv úrovni, byl bych okamžitě ‚mrtvý‘,“ nechápe. Důsledkem toho je, že dnes ve volbách vyhrávají lidé, o kterých skoro nevíte, že existují a že něco dělají.
Konkrétně v Praze se podle něj politici naučili bez ladu a skladu utrácet. „Rozpočet běžných výdajů, tedy toho, co se ‚prožere‘ či utratí za administrativu, se za posledních 10 let zdvojnásobil, z 30 na téměř 60 miliard. To je astronomické číslo. Každý rok tak pražský magistrát ‚projí‘ jeden celý tunel Blanka,“ připomíná.
Takto peníze mizí a za posledních deset let se v Praze nepostavila jediná významná městská stavba.Takže dnešní pražská politika vypadá tak, že se „bezmyšlenkovitě utrácí za blbosti a nic nestaví“. Hlavní příčinou je podle něj nedostatek odvahy politiků a také chaotická nekoncepčnost a neschopnost politiků se dohodnout. Celkově lze shrnout, že chybí „tah na branku“. A očekává, že ve zbývajících pár měsících volebního období se nic moc nezmění, takže se letos bude dál utrácet za pitomosti.
Pak vypočetl, co všechno se podařilo za jeho osm let primátorování, od obnovy města po povodních po tunel Blanka. Zpětně lituje, že lépe neuchopil projekt olympiády v Praze, který mohl představovat příležitost k ještě většímu budování městské infrastruktury.
A co dále? „Citlivěji bych pracoval s Kaplického knihovnou. Určitě by nestála tam, kde chtěl Jan Kaplický, ale nejspíše by stála jinde. Byl bych opatrnější ve výběru týmu spolupracovníků. Asi bych se nehádal s premiérem. To mně zlomilo vaz,“ zavzpomínal na své spory s Mirkem Topolánkem, které vyústily v souboj o předsednické křeslo na sjezdu 2008.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
