„Lidé, jejich výpovědi ani místa a události v mnoha případech neexistují. Je to celé výmysl,“ potvrdil nepravdivost textů, které psal Relotius, šéfredaktor týdeníku Der Spiegel Ullrich Fichtner, v němž Relotius od roku 2011 pracoval.
Relotius bezesporu dosud patřil mezi elitní autory týdeníku Der Spiegel. V průběhu let dostal řadu ocenění: německou cenu za nejlepší reportáž mu porota udělila hned čtyřikrát, v roce 2014 jej také americká CNN vyhlásila nejlepším novinářem roku.
Sám Relotius se přiznal, že z téměř šedesáti textů, které napsal, je nejméně čtrnáct z nich nepravdivých. Tím osudným byla reportáž z hranice mezi Mexikem a Spojenými státy o tom, jak se Američané sdružení v domobraně snaží se zbraní v ruce zastavit občany jihoamerických států v cestě do USA.
Nakonec Moreno shromáždil dostatek důkazů o nepravdivosti textů svého kolegy, aby se případem vedení týdeníku začalo zabývat. Vyšlo například najevo, že dva údajné zdroje, které Relotius v článku obsáhle citoval, se s ním nikdy ani nesetkaly, mnoho pasáží reportáže bylo zcela vymyšlených.
Další fiktivní informace obsahovala mimo jiné oceňovaná reportáž z věznice Guantánamo nebo imaginární rozhovor s rodiči amerického fotbalisty a politického aktivisty Colina Kaepernicka.
Nyní časopis Der Spiegel o celé nešťastné záležitosti sám obsáhle informuje, sestavil také interní vyšetřovací komisi, která má zabránit opakování něčeho podobného v budoucnosti. „Jeho podvody byly úmyslné, metodické a s kriminálním motivem,“ dodal ke kauze zpravodajský server Spiegel Online.
Časopis se zároveň omluvil a také vyzval čtenáře, aby ohlásili, pokud si i v dalších Relotiových textech všimnou nepřesností nebo podvrhu.
Po raketovém vzestupu se tak Claas Relotius vlastním zapřičíněním dočkal ještě rychlejšího pádu. „Strach z neúspěchu a tlak na to, abych nezklamal, se s rostoucím úspěchem stále zvyšoval. Jsem nemocný a potřebuji pomoc,“ uvedl Relotius.
Psali jsme:
autor: nab
