Ruská agrese proti Ukrajině trvá už přes tři a půl roku a města jako Slavjansk a Kramatorsk jsou celou dobu pod tlakem. Agentura Reuters vykreslila obraz, jak se dnes v obou městech žije.
Fronta leží asi 20 km od Kramatorsku, což je vzdálenost, na kterou lze bezpečně ovládat drony. A zdejší lidé tak denně řeší otázku, zda mají zůstat ve městě a riskovat, že jim jednoho dne ruský dron přinese smrt, nebo z města odjet.
Devětadvacetiletý majitel obchodu s oblečením značky Zaboy Maksym Lysenko má jasno. Chce ve městě zůstat a vést svůj obchod. Chce prý ukázat, že si ruskými agresory nedá vzít normální život. Přestože nejen nad Kramtorsk a Slavjansk, ale nad celou frontu a asi tak 20 km za ní neustále posílají tisíce smrticích dronů.
„Všechna trička nesou poselství: Musíme být svobodní navzdory okupačním vojákům,“ říká Lysenko a probírá svou sbírku. „Pro nás to nejsou jen slova, je to život. Chtěli jsme ukázat, že Doněck je Ukrajina, že Doněcká oblast je Ukrajina. Takže skutečně pokračujeme v tom, co děláme už od roku 2014.“
Své pole za Kramatorskem odmítá opustit i jednašedesátiletý zemědělec, Serhij Kurinnyj, ředitel zemědělského podniku KramAgroSvit. Kurinnyj je přesvědčen, že by Ukrajinci měli bojovat dál. Nepochybuje totiž o tom, že kdyby se Kramatorsk a Slavjansk vzdaly, „chuligánský stát“, jak nazývá Rusko, se nezastaví a bude chtít celou ukrajinskou Záporožskou i Chersonskou oblast, ale i Oděsu nebo Mykolajiv a další a další města.
„Byli tu moji prarodiče a praprarodiče, postavil jsem si tu dům, je tu moje půda, jsou tu pohřbeni moji příbuzní,“ vysvětloval Kurinnyj, proč odmítá ustoupit ruskému tlaku a nechce odejít. Přesto, kdyby Rusové jeho pole ukradli, odešel by. Nepochybuje totiž o tom, že kdyby zůstal, mučili by ho. Mučili by ho stejně jako celou řadu dalších mužů a žen, jejichž srdce bije pro Ukrajinu.
Kurinnyj agentuře Reuters prozradil, že Ukrajinci otevřeně nemluví o ruském mučení, ale říkají tomu „skončit ve sklepě“. Rusové si prý totiž často zřizují mučírny ve sklepech různých domů a tam přesvědčují muže a ženy o tom, že ruská okupace jim prospěje.
Vadilo by vám, kdyby se STAČILO! podílelo na vládě?Anketa
„Zvládá to velmi špatně,“ řekl Kurinnyj o Zelenském. „A my musíme opustit naši zemi, mé pohřbené rodiče, mou zemi... A já mám našemu prezidentovi tleskat?“
Kyjevský mezinárodní sociologický institut uvedl, že jeho poslední průzkum veřejného mínění ukázal, že 75 % Ukrajinců kategoricky odmítá ruské návrhy na ukončení války, podle nichž by Kyjev stáhl svá vojska z Donbasu. Zároveň je 62 % Ukrajinců připraveno snášet válku tak dlouho, jak bude potřeba. Průzkum proběhů od 2. do 14. září. V květnu 2022, tehdy trvala válka jen 3 měsíce, to bylo 71 procent lidí. V březnu 2025 to bylo 54 procent dotázaných. Jen 18 procent respondentů dalo najevo, že by si přálo dosáhnout míru ještě letos i za cenu dalších ústupků Rusům.
Lidé takto smýšlejí navzdory tomu, že na jejich města stále dopadají ničivé ruské rakety.
V Kramatorsku leží čerstvé květiny před restaurací zasaženou ruskou raketou v červnu 2023, která podle agentury Reuters zabila nejméně 12 lidí včetně čtrnáctiletých dvojčat. Zkroucený kov a trosky zůstávají nedotčené jako připomínka útoku a kolem jsou vystaveny fotografie mrtvých.
„Ruské síly se plíží blíž a kamikadze drony terorizují oblohu. O to větší důvod zůstat, říkají vzdorovití Ukrajinci v městech na frontové linii,“ napsala agentura Reuters.
Obrněná auta a nákladní auta se prohánějí oběma městy i kolem nich sem a tam, zakrytá klecemi a sítěmi jako ochranný prostředek proti útokům dronů, zatímco běžná vojenská vozidla mají na střechách rušičky ve tvaru houby.
Prezident Finska Alexander Stubb však věří, že existuje nástroj, kterým lze Rusko donutit k uzavření míru na Ukrajně. „Je to geniální a bude to fungovat,“ poznamenal finský prezident Stubb, který udržuje dobré vztahy se 47. prezidentem USA Donaldem Trumpem.
Co přesně má Stubb na mysli? Skutečnost, že Trumpovi s Ruskem dochází trpělivost. „Když viděl, že nabídky cukru na Rusy nezafungovaly, přešel k metodě biče – a teď je jen otázkou, jak velký ten bič bude,“ řekl finský prezident serveru Kyiv Independent. „Abyste pochopili způsob, jakým prezident Trump vyjednává, nemusíte číst knihu Umění dosáhnout dohody (The Art of the Deal),“ řekl Stubb. „Je to nekonvenční, ale docela zaměřené na výsledky,“ pokračoval Stubb s tím, že Trump má několik možností, jak na Rusy zatlačit. Od zesílení sankcí, až po zvýšení dodávek zbraní Ukrajině.
Schvalujete přirovnání Ukrajiny k Československu v roce 1938?Anketa
Tomuto plánu hlasitě oponuje i maďarský premiér Viktor Orbán, který na sociální síti X oznámil, že na jednání EU v dánské Kodani hodlá zabránit třem věcem.
„Dnes v Kodani čekají tři velké bitvy,“ napsal ještě před jednáním.
„1. Chtějí prohlásit válku mezi Ruskem a Ukrajinou za naši vlastní.
2. Chtějí poslat na Ukrajinu ještě více peněz.
3. Chtějí urychlit přistoupení Ukrajiny, což by zahrnovalo i zastavení dodávek ropy a plynu z Ruska.“
A hned dal jasně najevo, co si o tom myslí.
„Tohle všechno jde proti zájmům Maďarska. Tlak je silný a útoky přicházejí ze všech stran, ale my si udržíme pozici!“
Today in Copenhagen three big battles lie ahead:
— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) October 1, 2025
1?? They want to declare the Russia-Ukraine war as our own.
2?? They want to send even more money to Ukraine.
3?? They want to fast-track Ukraine’s accession, which would include stopping oil and gas from Russia.
? All of this goes… pic.twitter.com/C7217Lb5ya
Vyděsily vás ruské drony nad Polskem?Anketa
Finský prezident je také přesvědčen, že evropští členové NATO dobře zareagovali na vpády ruských dronů a letadel do svých vzdušných prostorů. „Máme docela dobrý návod, co by se mělo v dané situaci říkat a dělat. … Nepřehnali jsme to, ani jsme nebyli moc mírní,“ řekl Stubb.
Zdůraznil, že podpora Ukrajiny není jako „jednosměrná ulice“, a poznamenal, že Ukrajina nyní disponuje „nejzkušenější a nejmodernější armádou v Evropě, která je schopna naučit své spojence, jak nejlépe čelit agresorovi s použitím dronů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.