Až v době politického uvolnění se v roce 1963 mohl zapsat na scenáristiku na Filmové fakultě AMU. „Přednášeli nám Kundera, Brousil, Lehovec... Úžasná doba,“ vzpomínal v rozhovoru pro Právo na druhou polovinu 60. let, kdy se díky vítězství v mezinárodní soutěži o literární esej poprvé podíval na Západ. A rovnou do Londýna, kde si pobyt, původně plánovaný na tři týdny, kvůli ukradenému kufru protáhl. Naštěstí bez následků, a v roce 1968 mohl na škole promovat.

Po škole Kořán dostal místo dramaturga na Barrandově, zároveň mu začaly vycházet první překlady děl stěžejních amerických autorů. Ještě koncem 60. let to byly převody povídek Raymonda Chandelra, Henryho Millera nebo Roalda Dahla, později přibyla například Vonnegutova Jatka č. 5 či román Vyhoďme ho z kola ven Kena Keseyho, předloha Formanova filmu Přelet nad kukaččím hnízdem. Mnohé z toho nesmělo vyjít pod jeho jménem, v roce 1973 totiž skončil na rok ve vězení.