Marta Holanová se deníku svěřila s pochybnostmi, které má ohledně kauzy psychicky nemocného bývalého primáře dětského oddělení v nemocnici v Klatovech. Ten měl sadisticky trápit dětské pacienty. „Popsané chování nezapadá do obrazu bipolární afektivní poruchy neboli maniodepresivní psychózy,“ říká.
„Člověk s touto diagnózou ví, co dělá, a neztrácí schopnost své chování zpětně vyhodnotit. Tak získává náhled. Z dostupných informací jsem u něj nenašla jednoznačné příznaky duševní choroby, ale samozřejmě nevím všechno,“ vysvětluje lékařka, která již vypracovala čtyři a půl tisíce znaleckých posudků pro soudy.
„Mluvila jsem o případu s několika svými pacienty se stejnou diagnózou, kteří normálně pracují a žijí s rodinou. Jen nevěřícně kroutili hlavou a vyděšeně se mě ptali, jestli by mohli také někomu ublížit,“ popisuje psychiatrička s tím, že je ujistila, že nic takového nehrozí.
Při současné úrovni medicíny není problém jim pomoci
„Sama léčím řadu lékařů, kteří mají různé duševní choroby včetně té bipolární, a jsou to odborníci na svém místě. Takových lidí na různých postech je řada. Při současné úrovni medicíny není problém jim pomoci a prognóza je velmi dobrá,“ ujišťuje psychiatrička. Podle ní nelze vyloučit, že lékař z Klatov má kromě psychického onemocnění i poruchu osobnosti, možná prý i se sadistickými rysy.
Marta Holanová se domnívá, že nemocnice na jednání lékaře měla reagovat dříve a podivuje se nad tím, že mu jeho chování k pacientům tak dlouho procházelo. V rozhovoru vysvětlila, že je na zaměstnavateli, aby podobné projevy nepřehlížel. „Podle zákona o způsobilosti k výkonu povolání lékaře z roku 2004 má nemocníce povinnost v případě důvodného podezření zjistit zdravotní způsobilost svého zaměstnance. Ať už ten pan doktor působil jakýmkoli dojmem, nemocnice měla už při prvních signálech aktivněji jednat.“
Lidé se přestávali bát stigmatu „blázna“
MF Dnes upozornila na průzkum, který ukázal, že sedmdesát procent lidí nechce mít za souseda duševně nemocného člověka. „Pro mě je to další důkaz, že jsme stigma duševní nemoci v Česku ještě neprolomili. Duševně nemocných je při tom mezi trestně stíhanými minimum. U znalecky zkoumaných osob se duševní nemoc zjistí – odhaduji – jen u každého třicátého. Zatímco osob s poruchami osobnosti je mezi zločinci tak osmdesát procent,“ říká psychiatrička.
V rozhovoru také potvrdila, že duševně onemocnět může každý a kdykoli. Do ordinace k ní prý chodí většinou lidé s poruchami nálad a depresivními poruchami. „Přijdou však i ti, co prožijí nějakou stresovou situaci. Poslední roky pozoruji větší zájem o psychiatrické konzultace, vidím, že se spoluobčané přestávají stydět a bát stigmatu blázna. Případ z Klatov bohužel tento příznivý trend poškozuje,“ lituje psychiatrička Marta Holanová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
