Například výzkumnice z Psychologického ústavu Akademie věd ČR Martina Klicperová-Baker seznámila na semináři přítomné s výsledky průzkumu evropské mentality v souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí. Podle výzkumnice je v Česku 48 procent občanů bez silného názoru, tito občané jsou označení jako „nedemokraté“. Další skupinou jsou „demokraté“, kteří se dělí na racionální proukrajinské demokraty, kterých je 22 procent, a protiruské demokraty, těch je sedm procent. Ve výzkumu jsou i „antidemokraté“, kteří se rovněž dělí na dvě skupiny. Větší z nich jsou proruští postkomunisté (15 procent) a obecně dezinformovaných antidemokratů je v Česku pak devět procent, přibližuje Jana Bobošíková.

Výzkumnice také představila, jak se tyto skupiny rozprostřely mezi voliče politických stran. Proukrajinští a protiruští demokraté volí převážně SPOLU a PirSTAN, proruští postkomunisté a dezinformovaní občané volí ANO a SPD. Skupina „nedemokratů“ je podle výzkumnice rozprostřena v celém politickém spektru.

Proruské postkomunisty a obecně dezinformované občany spojuje strach z přistěhovalců, nedůvěra ve veřejnoprávní média a názor, že by se čeští politici měli starat především o naše lidi.

„Analytička z Psychologického ústavu Akademie věd, která by měla být nestranná, ubezpečila všechny přítomné, že tomu tak vůbec není, že Psychologický ústav Akademie věd se společensky angažuje,“ pokračuje Bobošíková.