Neustále se zhoršující bezpečnostní situace v Evropě a přilehlých regionech má jeden základní společný faktor, a to chaos. Především se jedná o chaos z hlediska myšlení většiny občanů ovládaných médii. Důvodem chaosu je nestabilita prakticky ve všech základních faktorech ovlivňujících život. Přitom se nelze zbavit dojmu, že chaos je vytvářen dlouhodobě a cíleně. Koneckonců, už naše babičky či prababičky pamatující císaře pána říkaly, že v chaosu a nepořádku se nejlépe krade a ve špinavé vodě nejlépe loví.

Dezorientace evropských mas vyvolaná chaosem je výhodná především pro ty, kteří je potřebují ovládat. Občané by se bez dezorientace a rozvratu společnosti mohli spojit a začít prosazovat vlastní zájmy. Vzhledem k tomu, že v demokracii rozhoduje počet hlasů, představuje sjednocený národ absolutní nebezpečí pro nepočetné zájmové skupiny, které na něm parazitují. Můžeme mluvit o zaběhaném demokratickém systému typu rozděl a panuj, nebo hře na hodného a zlého policajta, který nejlépe zvládala britská jak domácí, tak koloniální politika. Typickými příklady jsou v poslední dekádě volby v Evropě, aktuálně především v Německu, kde hodného policajta hrála Merkelová a zlého Schulz a ve Francii byl tím hodným Macron.

Možnosti jiných kandidátů, především vlasteneckých a neochotných sloužit cizím zájmům, byly v médiích a z hlediska dosažitelných finančních prostředků maximálně omezeny. Volič, který podléhá ideologickému mainstreamu typu produkce ČT, se zajímá spíše o to, která herečka či modelka se s kým válí a za kolik nebo kdo dal kde gól. V politické situaci se neorientuje, zapomíná, co který politik prováděl před několika lety, a bezhlavě si vybírá ze dvou možností, a to horší a nejhorší. Přitom hodný i zlý policajt mají společný cíl, dostat oběť do kriminálu, a potajmu spolupracují.