Nápětí okolo situace, kdy se Spojené státy rozhodly, že uvalí další sankce na Írán a vyzývají ostatní západní země, aby stály při Spojených státech, je podle publicisty Fištejna vážné. Po vypovězení dohody s Íránem nic nenasvědčuje tomu, že by spolu obě země dokázaly lépe komunikovat. „Vážně je to hlavně proto, že Írán má mocné páky a vojenskou přítomnost v Sýrii, což ho přenáší blíže k izraelským hranicím. A činí to nebezpečí mezinárodním,“ uvedl Fištejn.

Na druhou stranu sankce, které Spojené státy mohou uvalit a vyhrožují, že uvalí na Írán, je prý třeba vidět jako součást velmi rozšířené současné americké strategie. „To je typický Trumpův postup, nasadit laťku hrozeb tak vysoko, aby z ní mohl postupně ustupovat a hledat nějaký možný kompromis,“ říká publicista s tím, že každý kompromis pak logicky bude v horní části prostoru a on na tom pak vždy vydělá.

Už dnes prý prezident Íránu Hasan Rúhání říká, že by byl připraven pozitivně reagovat na nabídku jednání. „Je třeba vidět, že takto trnitá je cesta k možným jednáním. Tak to bylo i s Koreou, tak to bude i s Čínou,“ je přesvědčen Fištejn.

Ten prý pochybuje o tom, že by Írán chtěl vyhnat napětí až do bodu, kdy nebude návratu. „Je to Írán, kdo na sobě pociťuje veškerou tíhu sankcí a tíhu, která se stupňuje,“ řekl s tím, že právě on bude muset nějak reagovat, nebo čelit rozdání karet uvnitř země.

Americký Trump uvedl, že íránští vůdci šíří akorát chaos, napětí, smrt a destrukci. S těmito kritickými slovy podle Fištejna není od pravdy daleko. Je podle něj ale nefér a nelogické dávat výchozí stanoviska Trumpa do protikladu s jeho pozdějšími stanovisky, která mohou být daleko mírnější podle toho, jak nepřítel ustupuje. „Jakmile totiž začíná nepřítel ustupovat, Trump mu začíná mazat med kolem huby,“ zdůraznil s tím, že Trump má zkrátka takovou řeč nátlaku, což bylo možné pozorovat i v jednání s Kim Čong-unem. „Je to celé taktika a nerozumět taktice jednání nevede ke kladnému výsledku,“ poznamenal.