Nápětí okolo situace, kdy se Spojené státy rozhodly, že uvalí další sankce na Írán a vyzývají ostatní západní země, aby stály při Spojených státech, je podle publicisty Fištejna vážné. Po vypovězení dohody s Íránem nic nenasvědčuje tomu, že by spolu obě země dokázaly lépe komunikovat. „Vážně je to hlavně proto, že Írán má mocné páky a vojenskou přítomnost v Sýrii, což ho přenáší blíže k izraelským hranicím. A činí to nebezpečí mezinárodním,“ uvedl Fištejn.
Na druhou stranu sankce, které Spojené státy mohou uvalit a vyhrožují, že uvalí na Írán, je prý třeba vidět jako součást velmi rozšířené současné americké strategie. „To je typický Trumpův postup, nasadit laťku hrozeb tak vysoko, aby z ní mohl postupně ustupovat a hledat nějaký možný kompromis,“ říká publicista s tím, že každý kompromis pak logicky bude v horní části prostoru a on na tom pak vždy vydělá.
Už dnes prý prezident Íránu Hasan Rúhání říká, že by byl připraven pozitivně reagovat na nabídku jednání. „Je třeba vidět, že takto trnitá je cesta k možným jednáním. Tak to bylo i s Koreou, tak to bude i s Čínou,“ je přesvědčen Fištejn.
Ten prý pochybuje o tom, že by Írán chtěl vyhnat napětí až do bodu, kdy nebude návratu. „Je to Írán, kdo na sobě pociťuje veškerou tíhu sankcí a tíhu, která se stupňuje,“ řekl s tím, že právě on bude muset nějak reagovat, nebo čelit rozdání karet uvnitř země.
Americký Trump uvedl, že íránští vůdci šíří akorát chaos, napětí, smrt a destrukci. S těmito kritickými slovy podle Fištejna není od pravdy daleko. Je podle něj ale nefér a nelogické dávat výchozí stanoviska Trumpa do protikladu s jeho pozdějšími stanovisky, která mohou být daleko mírnější podle toho, jak nepřítel ustupuje. „Jakmile totiž začíná nepřítel ustupovat, Trump mu začíná mazat med kolem huby,“ zdůraznil s tím, že Trump má zkrátka takovou řeč nátlaku, což bylo možné pozorovat i v jednání s Kim Čong-unem. „Je to celé taktika a nerozumět taktice jednání nevede ke kladnému výsledku,“ poznamenal.
Podle Fištejna se nyní nedá očekávat, že dnes bude podpora ve vztahu k Íránu a ve vztahu k politice Spojených států od Evropy jasnější a zřetelnější. „Bohužel nedá. A budou prohlášení různého typu. Bude pokus, jak jsme slyšeli včera, obejít sankce společným evropským postupem. Ale hovořit o společném evropském postupu je utopické,“ řekl a dodal, že sotva najdou možnost a také logiku v podpoře Íránu, který je aktivně zapojen do blízkovýchodního konfliktu. „To znamená aktivní podporu sil, které stojí proti Spojeným státům, Izreli a západním zájmům,“ uvedl a zmínil, že tam se jedná o zájmy demokracie jako takové a Írán v žádném případě nepředstavuje v současném světě prodemokratickou sílu.
Následně se Fištejn zaměřil na úspěchy samotné administrativy Donalda Trumpa, který se za ni na Valném shromáždění Organizace spojených národů několikrát pochválil. „Za necelé dva roky má administrativa dosáhla víc než téměř jakákoli jiná vláda v dějinách naší země,“ uvedl na půdě OSN americký prezident, jehož chvástání se účastníci summitu hlasitě vysmáli.
Následně moderátorku Zuzanu Tvarůžkovu zajímalo, co tedy vlastně patří do kategorie toho, kdy se skutečně dá administrativa amerického prezidenta označit za úspěšnou. „Tak můžete Trumpovu administrativu označit za neúspěšnou, ale to vyžaduje obrovskou perverzní interpretaci událostí,“ řekl jasně publicista, který proto připomněl, že země dosahuje 4,2 procenta přírůstku v situaci, kdy se Evropa může pochlubit pouze 1,6 procenta a Rusko 1,5 procenta. „Tohle je naopak rozkvět. Tak je to i v dalších oblastech, jako je nezaměstnanost, platů, které jdou nahoru, snižení počtu nelegálních migrantů. Trump se má čím pochlubit,“ připomněl Fištejn.
Pak poukázal i na smích účastníků summitu, kterým přišlo legrační, jak se Trump v úvodu svého projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů dlouze a neskromně chválil za svou administrativu. „Dnes jsem se podíval na kdysi seriózní deník The New York Times, kde je úvodní článek, který se vztahuje právě k této situaci. Americký deník píše: ‚Trump promluvil v OSN, všichni se smějí‘. Můžete očekávat seriózní rozbor, když už v titulku uvádějí, že jeho vystoupení bylo směšné?“ ptal se Fištejn.
Zmínil také, že když se podíval na seznam smějících se účastníků a nesmějících se, tak jsou jasně sympatie v New York Times na straně zemí, které se smály, což byly prý Írán, Venezuela, Nikaragua a Čína. „To jsou diktatury, o kterých New York Times psaly, že Trump je náchylný s takovými diktátory spolupracovat,“ řekl s tím, že dnes jsou tito diktátoři srdci milejší redaktorovi New York Times více než samotný Trump.
Trump to v úřadu každopádně prý jednoduché nemá, protože se láme chleba. „Je to paradigmatické zlo. Trump řekl těm, kteří se mu smáli, že to nečekal, ale že to přijímá, to není reakce nějakého diktátora a člověka, který nerozumí demokratickým pravidlům,“ uzavřel Fištejn se slovy, že při posuzování jeho kroků je třeba vycházet z klíče, který nám on sám dal do rukou. A sice že to, co je pro Ameriku dobré, to bude dělat a na nikoho se nebude nikde ohlížet.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
