Průzkumy sice Putinovi přisuzují šedesát až sedmdesát procent hlasů, v zákulisí se ale mluví o tom, že by mohl brzy dovládnout. Britský deník Independent to zjistil na základě rozhovorů s akademiky, vládními postavami i těmi, kteří mají k vládě blízko.
Putin ve volbách nemusí kandidovat proto, jelikož sám prý cítí únavu. I proto váhá s oznámením kandidatury. Že bude obhajovat prezidentský post, oznámí zřejmě až v prosinci a volební kampaň omezí na minimum.
Krátká kampaň bude méně náročná a ukrátí i opoziční čas pro útoky. Opozice se stále nemůže shodnout na společném kandidátovi, což Putinovi nahrává. Jednoho z hlavních odpůrců, Alexeje Navalného, chce Putin porazit spíše na obrazovkách než v ulicích, napsal server Info.cz.
Putinovo slábnutí je vidět i na programu. Nepřichází se žádným konceptem reforem. Rusko přitom stále ohrožuje hospodářská krize. „Tyto volby jsou méně o budoucnosti jako spíše o konci,“ domnívá se profesor na moskevském Státním institutu pro mezinárodní vztahy Valerij Solovej.
Na Putina spoléhá především okruh jeho spolupracovníků. Domnívají se, že konzervativní prezident nebude chtít na svém okolí nic měnit. Bojí se o funkce a přísun peněz. „Potřebují ho víc než on je,“ míní bývalý poradce Kremlu Gleb Pavlovsky.
Putin prý dokonce zvažoval, že funkci opustí, což by znamenalo prosincové předčasné volby. Do úvahy připadalo i zřízení funkce viceprezidenta či nějakého kolektivního orgánu, na něž by přenesl část pravomocí.
„Nebude žádný druhý Putin. Až odejde, systém padne. Nejsou peníze, takže situace může dojít do bodu, kdy nemůžete vyřešit místní problémy. Začnou stávky, zapojí se Moskva, budou protesty, hromadné akce,“ řekl Solovej s tím, že naposledy něco takového cítil na konci Sovětského svazu, a lidé kolem říkají to samé.
V setrvání a další kandidatuře nakonec Putina přesvědčilo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. A také to, že se na jeho místo nenašel vhodný nástupce.
Psali jsme:
autor: nab
