Putin není žádný Hitler. Ještě chvíli takhle křičte, a vážně rozpoutáte světovou válku. Břitké pero britského novináře píše o skutečně nebezpečné hlouposti

06.03.2015 7:59

Britský novinář Seumas Milne ve svém komentáři publikovaném v levicovém deníku Guardian kritizuje údajnou protiruskou propagandu, kterou šíří západní politici i média. Pokud prý vše bude takto pokračovat dál, hrozí světový konflikt.

Putin není žádný Hitler. Ještě chvíli takhle křičte, a vážně rozpoutáte světovou válku. Břitké pero britského novináře píše o skutečně nebezpečné hlouposti
Foto: kremlin.ru
Popisek: Summit v Minsku (zleva: běloruský prezident Lukašenko, ruský prezident Putin, německá kancléřka Merkelová, francouzský prezident Holland, ukrajinský prezident Porošenko)

Anketa

Podporujete častější přítomnost vojsk USA či jiných států NATO na našem území v rámci cvičení, případně umístění stálé vojenské základny?

hlasovalo: 15332 lidí

„Čtvrtstoletí po skončení studené války se podle některých z nás opět vrátila „ruská hrozba“. Britský ministr obrany Michael Fallon nás zcela vážně přesvědčuje o tom, že Vladimir Putin představuje pro Evropu stejnou hrozbu jako Islámský stát,“ podivuje se názoru britského politika Milne. Protiruské nálady jsou prý nyní ještě ostřejší než v sovětských dobách, protože jsou osobní a namířené proti Vladimiru Putinovi. „Podle Západu je Putin rozpínavý diktátor ne nepodobný Hitlerovi, který započal ostudnou agresi na Ukrajině. Kdokoli poukazuje na to, že na Ukrajině byl svržen legálně zvolený prezident a na východě země páchá krajní ukrajinská pravice válečné zločiny, tak je označen za agenta Kremlu.

Západní propaganda se podle Milna ještě vystupňovala po zavraždění opozičního politika Borise Němcova. „Všichni z jeho smrti samozřejmě obviňují Putina. Přitom to nedává vůbec smysl. Němcov neměl žádný vliv a svůj politický vrchol si prožil v 90. letech, když působil v roli ruského vicepremiéra. Je to však samozřejmě voda na mlýn těch, kteří usilují o vojenskou konfrontaci s Ruskem,“ míní Milne a uvádí informace o stovkách amerických vojáků, které tento týden dorazily do Kyjeva. „Aby za svým spojencem Velká Británie nezůstala v ničem pozadu, tak do Kyjeva poslala 75 poradců. Z historie 20. století však všichni víme, že vyslání poradců může stát u zrodu války,“ píše Milne.

Celý text v angličtině najdete ZDE

Vyslání poradců na místo konfliktu považuje Milne za jasné porušení příměří podepsaného v Minsku a připomíná článek 10 dohody, ve kterém je požadováno stažení všech zahraničních sil z Ukrajiny. „Váleční jestřábi z NATO však místo toho do Pobaltí poslali tisíce vojáků. Mnozí američtí politici volají po ozbrojení ukrajinské armády. Přitom pro vojenský komplex v USA je konflikt na Ukrajině pouze vhodnou záminkou, aby mohly být zvýšeny vojenské výdaje. To všechno prý proto, abychom se mohli lépe bránit před ruskou hrozbou,“ konstatuje Milne.

Milne ovšem není žádným velkým příznivcem ruského prezidenta a jasně deklaruje, že Putinův autoritářský režim nepřinese Rusku žádnou světlou budoucnost. „Ale vyostřování protiruských nálad je nebezpečná hloupost,“ varuje Milne, podle kterého v posledních letech skutečně v regionu probíhala expanze. „V drtivé většině případů ale ze strany NATO. Po celých 20 let, a navzdory slibům učiněným na konci studené války se NATO krok za krokem přibližuje k hranicím Ruska. Místo toho, aby se snažilo vytvořit evropský bezpečnostní systém zahrnující i Rusko. USA trvají na tom, že vstup do NATO je svobodnou volbou suverénních států. Tak to přitom zjevně není. Rozšiřování aliance směrem na východ je součástí strategie USA, které chtějí zvýšit svůj vliv v Evropě a zároveň předejít opětovnému posílení ruského konkurenta,“ uvádí Milne.

„Rusko se tomuto trendu nyní snaží vzdorovat. Vedle toho podporuje proruské separatisty, což je západními politiky a médii označováno za vedení hybridní války a akt agrese. Přitom Západ pomohl ukrajinské opozici svrhnout legálně zvoleného prezidenta i vládu a instalovat nacionalistický režim. Ty samé západní vlády se podílely na podpoře separatistů v Kosovu, Libyi i Iráku,“ kritizuje Milne. Jedním dechem ale dodává, že to nijak neospravedlňuje porušování mezinárodního práva ze strany Ruska. „Putin je Západem vnímán jako bezohledný uchvatitel cizích území, ale v samotném Rusku je prezident vnímán jako středový politik. Mnoho Rusů by z jeho strany přivítalo proti Západu mnohem tvrdší přístup. Nikoli kvůli vlastenecké propagandě, ale vzhledem ke špatným zkušenostem Rusů ze Západem za posledních 25 let,“ vysvětluje Milne.

„Srovnání Putina s Islámským státem má za účel oživit liberální doktrínu intervencionismu, jenž byla zdiskreditována v průběhu války v Iráku a Afghánistánu. Doposud se snaží Merkelová a Hollande vzdorovat americkým tlaku vyzbrojit Kyjev. Pokud ale příměří z Minsku selže, čemuž mnohé nasvědčuje, hrozí vyhrocení konfliktu do otevřené celosvětové války,“ obává se Milne a navrhuje své vlastní alternativní řešení. „Ukrajina by měla opět získat status neutrality a její východní regiony širokou autonomii. Byť je docela dobře možné, že na něco takového je již pozdě. Vojenské řešení však jistě není lepší variantou. Západní mocnosti by se místo eskalace napětí měly soustředit na uklidnění situace. V opačném případě hrozí katastrofa, jejíž následky by mohly mít zničující dopady daleko za hranicemi Ukrajiny,“ upozorňuje Milne.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: pro

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Mikuláš Minář se vrací. Vadí mu Pavel Blažek. A je tu velká akce

12:00 Mikuláš Minář se vrací. Vadí mu Pavel Blažek. A je tu velká akce

Expředseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář naléhavě volá po vysvětlení vazeb a kontroverzí okolo…