"Mohl by někdo bombardovat Srbsko, jako v roce 1999, kdyby bylo členem Evropské unie? Nejspíš nemohl a proto pro Srbsko znamená členství v EU větší bezpečnost. A proto tento proces podporuji," říká Novica Hornjak, jenž se narodil v roce 1954. Právě on je generačním průsečíkem rodiny, jejíž předek se stal v roce 1918 příslušníkem československých legií, absolvoval celou cestu tehdejším Ruskem až do Vladivostoku a návrat lodí do Evropy.

Bombardování Srbska

"Moje rodina žije ve městě Zrenjanin ve Vojvodině. Naneštěstí jsme v roce 1999 s mojí třináctiletou dcerou Sonjou od našeho domu viděli ohnivou kouli a kouř z rozbombardované skladovací nádrže ropné rafinérie v Novém Sadu. Je to od nás zhruba třicet kilometrů vzdušnou čarou. Tehdy byly rozbombardovány i tři mosty přes Dunaj. Rozhodně nešlo o humanitární bombardování, jak se dnes říká," popisuje a dodává: "Temná noc, zvuk sirén, detonace v dáli a otázka dcery: 'Přežijeme to tati?' To je vzpomínka na celý život."

Podle něj by Srbsko mělo podporovat vizi sjednocené Evropy a stát se její součástí. Nicméně je to prý reálné až kolem roku 2025. Do té doby je totiž potřeba zajistit stabilitu na Balkáně, zesílit v zemi právní stát a hospodářský rozvoj a zlepšit image Srbska jako konstruktivního partnera v rámci Evropy. Pro Srbsko by mohlo být do budoucna nebezpečné, jak sděluje Hornjak, hraničit s politickou komunitou, která má už hodně před pět set milionů obyvatel, bez dobrých spojeneckých vztahů. A to i kdyby se s EU udála nějaká podstatnější změna.