Putin podepsal zákon umožňující ignorovat zahraniční rozsudky

15.12.2015 9:24

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal novelu zákona o ústavním soudu, která umožňuje Rusku neplnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a dalších mezinárodních soudů, pokud ústavní soud shledá, že odporují ruské ústavě. Předlohu počátkem prosince schválili poslanci Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, a pak následoval souhlas senátorů z Rady federace.

Putin podepsal zákon umožňující ignorovat zahraniční rozsudky
Foto: kremlin.ru, tan
Popisek: Vladimir Vladimirovič Putin, prezident Ruské federace
reklama

Podle zákona má ruský ústavní soud na žádost prezidenta či vlády rozhodovat o tom, zda je možné splnit rozsudek mezinárodního orgánu pro ochranu lidských práv a svobod. Ruská ústava má při tom "vyšší právní platnost" a "nezpochybnitelnou prioritu", uvedl jeden z autorů zákona, předseda sněmovního výboru pro ústavní právo Vladimir Pligin.

Konec "tendenčním rozsudkům"

Nové ustanovení podle něj nijak nepoškodí investice či ochranu soukromého vlastnictví v Rusku. Případy, kdy o souladu mezinárodního verdiktu s ruskou ústavou bude rozhodovat ústavní soud, budou prý zcela ojedinělé. Naopak podle opozičního poslance Dmitrije Gudkova předloha umožní libovůli při uznávání verdiktů mezinárodních soudů, a tak omezí práva ruských občanů, kteří patří k nejčastějším stěžovatelům ve Štrasburku. Schválení zákona podle něj také povede k odchodu zahraničních investorů z Ruska.

Navrhovatelé se netajili tím, že nová právní úprava má zajistit "právní svrchovanost Ruské federace" a pomoci "čelit tendenčním rozsudkům" vymáhajícím od Ruska vysoké kompenzace ze státního rozpočtu. Rusko podepsalo evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1996. Její ratifikací Moskva uznala jurisdikci štrasburského soudu a zavázala se plnit jeho rozhodnutí.

Moskva také odmítá verdikt arbitrážního soudu v nizozemském Haagu

Štrasburský soud loni Moskvě nařídil zaplatit 1,9 miliardy eur (asi 51 miliard korun) akcionářům někdejší největší ropné společnosti Jukos, kterou stát po uvěznění ropného magnáta a oponenta Kremlu Michaila Chodorkovského zničil. Rusko se odvolalo, ale odvolání bylo zamítnuto. Ruské ministerstvo spravedlnosti pak prohlásilo, že další kroky Moskvy budou vycházet ze suverénních zájmů Ruska a z ruské ústavy.

Moskva také odmítá verdikt arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který loni v červenci nařídil Moskvě vyplatit akcionářům za vyvlastnění ropné společnosti Jukos 50 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun). Podle verdiktu úředníci podřízení prezidentu Putinovi zmanipulovali právní systém s cílem nechat firmu zbankrotovat. Putin dal ale následně na vědomí, že Rusko jurisdikci haagského soudu neuznává.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: čtk, mp
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Objasněte, proč neplatíte. Novinářce přišel výhrůžný dopis z Kavčích hor

20:44 Objasněte, proč neplatíte. Novinářce přišel výhrůžný dopis z Kavčích hor

„Přišel mi dopis smrti od České televize,“ píše na své facebookovém profilu novinářka Barbora Koukal…