Fištejn uvedl, že tentokrát Putin skutečně prohrává. Poukázal na to, že původně byl projekt Novoruska koncipován pro území přibližně ohraničené městy Charkov, Dněpropetrovsk, Cherson, Oděsa tak, aby bylo odblokováno Podněstří, které je odštěpeneckou provincií Moldávie, obsazené ruskými vojsky. Podněstří je ale obklopeno z jedné strany Moldávií a z druhé strany Ukrajinou. Pokud by se povedlo projekt Novoruska uskutečnit v plném rozsahu, území Ruska by se propojilo s Podněstřím a to by tak bylo konečně odblokováno.
Fištejn upozornil i na to, že tzv. Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika zabírají celkem pouhou třetinu území Doněcké a Luhanské oblasti. V minské dohodě se také nepíše o DLR nebo LLR, ale jen o jednotlivých oblastech Luhanské a Doněcké oblasti. "Projekt Novorusko je tímto skončený,“ poznamenal Fištejn. Proto by se vzbouřencům na východní Ukrajině nemělo už říkat separatisté, ale například autonomisté. Přiznal ale, že vůdci rebelů nechtěli poslední dohodu z Minsku podepsat. Učinili tak teprve poté, když je k tomu donutil Putin. "Ty republiky tím také končí,“ poznamenal Fištejn a upozornil, že podle dohody by měly volby na území obou samozvaných republik proběhnout podle ukrajinských úřadů. "Musí se vrátit ukrajinské vlajky,“ myslí si publicista.
Otázkou ovšem je, co Putin Zacharčenkovi a Pušilinovi, vůdcům obou lidových republik, slíbil za to, že dohodu z Minsku podepsali. "Mohl jim slíbit zasloužený důchod v Rusku, čestná místa někde,“ přemítal Fištejn. Připustil také, že celá dohoda může být jen vojenská lest a že Rusko nakonec na východní Ukrajinu přece jen vpadne.
Psali jsme:
autor: vam
