„Ruský prezident Vladimir Putin chce prostřednictvím tlaku na Ukrajinu zabránit této zemi stát se plnohodnotnou součástí Evropy, tedy být členem NATO a Evropské unie. Putinovy cíle však nesměrují pouze na ovlivňování budoucnosti svého souseda, kde je přítomná rusky mluvící menšina. V jeho plánech na změnu světového pořádku stanovného po skončení studené války figuruje i jihovýchodní Evropa,“ píše v úvodu své analýzy Wilson.

„Putin minulý týden navštívil Bělehrad u příležitosti 70. výročí osvobození města sovětskou armádou. Ale ruský prezident se soustředí zejména na budoucnost. Rusku se předně podařilo získat pod svoji kontrolu energetickou infrastrukturu Srbska. Dále byla otevřena základna pro nouzové záchranné operace na letišti ve městě Niš. Název tohoto projektu zní pozitivně, ale spadá do vlivu ruského ministerstva pro mimořádné situace, což zahrnuje polovojenskou a zpravodajskou mise Kremlu,“ upozorňuje.

„Během uplynulého roku Evropská unie ocenila pozitivní kroky, které Bělehrad učinil v otázkách spojených s Kosovem, a urychlila proces začlenění Srbska do svých struktur. V reakci na to se snaží v regionu diplomaticky působit také Moskva, která připomíná historické vazby se Srbskem a snaží se změnit plány země týkající se její budoucnosti v EU i NATO. Od počátku krize na Ukrajině proto Moskva zintenzivnila své diplomatické snahy, které vyvrcholily právě návštěvou Putina,“ připomíná Wilson.