„Sovětský svaz byl zvláštním druhem petrostátu. V roce 1985 se zemní plyn a ropa na celkovém exportu podílela z 52,7 %. Ovšem jen 61,6 % z vyvážené ropy a 45 % z vyváženého zemního plynu bylo prodáno za tržní cenu. Zbytek se dodával do zemí RVHP a za to žádné dolary nebyly. Sovětské satelity na oplátku do SSSR posílaly nijak zvlášť potřebné zboží. Ve skutečnosti tedy šlo o dotační systém,“ uvádí Beršidskij a dodává, že velká část tvrdé měny byla v Sovětském svazu použita na nákup obilí. „Kolektivizace zemědělství za Stalina proměnila zemi z vývozce obilí č. 1 na největšího dovozce,“ tvrdí Beršidskij.
Ruský publicista žijící v německém exilu také připomíná, co o ropné krizi v osmdesátých letech v roce 2007 napsal bývalý ruský vicepremiér Jegor Gajdar. „Zmínil, že sovětská vláda měla v podstatě na výběr ze tří kombinovaných variant. Za prvé zrušit barterový obchod se svými východoevropskými satelity. Za druhé výrazně snížit dovoz potravin ze zahraničí. Konkrétně o 20 milionů dolarů, o něž země přišla v důsledku nízké ceny za ropu. Třetí variantou podle Gajdara bylo snížit rozpočet vojensko-průmyslového komplexu,“ cituje Beršidskij osm let starý Gajdarův text s tím, že všechny tři varianty byly pro tehdejší sovětské vládce nepřijatelné. „Rozhodli se proto problém ignorovat a půjčovat si peníze od západních bank,“ napsal Gajdar.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
„Zbytek už je historie. Jistě, nízké ceny ropy přispěly k zániku SSSR, ale hlavním hřebíčkem do rakve byl samotný komunistický systém,“ tvrdí Beršidskij. Současné Putinovo Rusko je dle jeho názoru na ropě závislé mnohem více. „Ropa a zemní plyn se na exportu podílí ze dvou třetin. Andrej Movčan z think tanku Moscow Carnegie Center navíc nedávno napsal, že od ropy se odvíjí až 70 % ruského HDP. Na druhou stranu je dnešní Rusko čtvrtým největším vývozcem pšenice a na rozdíl od SSSR může poskytnout svým lidem dostatek jídla. Za první čtvrtletí letošního roku tvořily dovážené potraviny jen 32 %. Moderní Rusko má prostě do bývalé sovětské říše velmi daleko,“ píše Beršidskij.
Rozdíl je také v tom, že Putinovo Rusko nemusí dotovat tolik svých satelitů jako Sovětský svaz. „To, co poskytuje Bělorusku a několika dalším státům, je jen zlomek toho, co platilo pro SSSR. A i když se v posledních letech zvýšily výdaje na armádu, tak zdaleka nedosahují závodů ve zbrojení se Spojenými státy za studené války,“ argumentuje Beršidskij. Přesto má dle jeho názoru současné Rusko dva vážné problémy, které jej ohrožují. „Za Putina se výrazně zvýšily sociální výdaje, které mu pomohly získat věrné voličské jádro. Druhým problémem je obrovská korupce ve velkých státních podnicích. V poslední době se však ukazuje, že by mohl na obě dvě tato témata svůj názor změnit. Vláda provedla škrty v oblasti zdravotnictví i vzdělání. To je sice riskantní taktika, ale stále lepší než problémy ignorovat jako v dobách SSSR,“ soudí Beršidskij.
Zároveň Beršidskij poukazuje na případ odvolaného šéfa ruských železnic Vladimira Jakunina, který patřil k nejbližším Putinovým spojencům. Vedle toho však byl spojován s korupcí. „Šéfovi dalšího státního gigantu Rosněfť Igoru Sečinovi zase Putin odmítl poskytnout peníze na většinu plánovaných projektů. Putin tedy prokázal, že dokáže uvažovat pragmaticky, a díky jeho rozhodnutím by mohlo Rusko současnou ekonomickou bouři nakonec přečkat,“ uzavírá Beršidskij.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
