Nějakou dobu se zdálo, že si Turecko jako lokální mocnost na Blízkém východě prosadí své plány. Kurdové neposílí, syrský diktátor Asad padne a na severu Sýrie navíc vznikne na rozsáhlém území bezletová zóna. Rozhodnutí vzešlá z Kremlu však tento plán v podstatě sfoukla jako domeček z karet. Na bezletovou zónu nad Sýrií mohou Turci zapomenout. U syrského prezidenta Bašára Asada se zdá, že se díky pomoci z Íránu i z Ruska udrží u moci. A nelze vyloučit, že Vladimir Putin koketuje i s Kurdy.
„Pokud někdo ví, jak oslabit systém, jak tahat za správné nitky, a destabilizovat tím zemi, pak je to Vladimir Putin,“ poznamenává komentátor. Na Ukrajině světu ukázal, že to umí. Ale stranou nezůstává ani Erdogan, když řídí pevnou rukou i Turecko. S ohledem na to, jak blízcí by si mohli Putin a Erdogan být s ohledem na svůj politický styl, je jejich střet do jisté míry překvapivý.
NATO se musí snažit přivést Erdogana k tomu, aby se nechoval tak agresivně vůči Kurdům. Kurdská strana pracujících (PKK) je stále chápána jako teroristická organizace, ale možná není daleko den, kdy si drtivá většina Kurdů řekne, že útoky Erdoganových sil na PKK představují vlastně útoky proti všem Kurdům. Toho by se mohl chopit Putin, a fakticky tak rozpoutat válku, ve které by se NATO muselo postavit na stranu Turecka. Jde přece o členský stát Aliance. „Erdoganova ruská noční můra pak může nabýt nebezpečných rozměrů,“ uzavírá komentátor úvahu varováním.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
