Jak lidé vnímali Svátek práce za první republiky ve Zlíně, popsal pro ParlamentníListy.cz historický publicista Zdeněk Čech. „V práci jsme si všichni rovni, i když někdo je nadřízený a podřízený. U Baťů byl vztah k práci velmi podporovaný, protože to vytvářelo velice pozitivní obraz špičkového podnikatele mezi mnoha tisíci zaměstnanci. Tomáš Baťa se zúčastňoval vždy Svátku práce a míval tam projevy,“ uvedl Čech.

„V Baťově impériu byla práce ctěná, uctívaná a povznesená na určitý piedestal. Vždyť, jak se jmenovala škola, kterou si vydupal? Baťova škola práce. Práci musíme uctívat, práce je základ, práce vytváří hodnotu. To je filozoficko-politický princip Svátku práce v tehdejším Baťově Zlíně ovládaném jeho podniky,“ dodal. Slavnému podnikateli se ve svých zaměstnancích podařilo vytvořit pocit hrdosti na svoje zaměstnání, závod i spolupracovníky.

Při tehdejších prvomájových oslavách byla uvolněná atmosféra. „Informace o tom, jak manifestace probíhaly, jsou vždy velmi závislé na zdroji. Po pravdě řečeno, jsem si ale jistý, že nálada během oslav byla mnohem zábavnější a radostnější než v dobách minulého režimu,“ popsal Čech.

„Zajímavé je to, že na slavnost lidé chodili spontánně. Nikdo nemusel zaměstnance nutit, chtěli se tam ukázat. Předvedly se vždy jednotlivé části podniku, lidé demonstrovali své úspěchy. Prezentovali se tam také studenti z Baťovy školy práce. Firma hodně expandovala po světě, takže do Zlína jezdila řada cizinců,“ popsal Marek Belza, který vydává také knihy o Baťovi. Upozornil i na to, že o tuto literaturu je velký zájem. „Někdy se po těchto knihách i zapráší,“ reagoval vydavatel Belza s tím, že existují dvě velké skupiny zákazníků: „Jednak jsou to pamětníci, protože Baťova škola fungovala i za války a někteří absolventi jsou ještě naživu, pak podnikatelé, kteří se snaží metody podnikového řízení aplikovat v dnešní době.“