Zaorálek zdůraznil, že respektování hranic jednotlivých území je základní věc už od nepaměti. Není proto prý divu, že se členské státy shodly na faktu, že jde ze strany Ruska o čisté násilí a agresi.
Hlavním tématem dnešního jednání podle něj byla otázka, jakým způsobem sdělit Rusku, že musí počítat s následky za své chování. Pokud prý Rusko nezmění svůj postoj, Evropská unie s ním přeruší dialog o vízové politice a mezinárodní spolupráci, případně zváží ještě další opatření.
„Cílem není Rusko potrestat, ale změnit jeho chování a přimět ho k odchodu z Ukrajiny. Nechceme vytvořit další zamrzlý konflikt v této oblasti,“ vysvětlil ministr s tím, že následující dva až tři dny budou plné diplomatických jednání. Evropská unie podle něj musí dát Rusku jasně najevo, že je jednotná a má v rukou nástroje pro jeho usměrnění.
Europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf, další host pořadu, označil celou ukrajinskou krizi jako nepochopení reality, v níž hrají roli především tři aktéři. Předně Američani, kteří dle jeho slov způsobili v dané oblasti chaos, dále Evropská unie, která zcela selhala, protože nebyla schopná nalézt rozumné řešení, a samozřejmě Rusko. To podle něj jako jediné má zájem na tom, aby Ukrajina zůstala stabilizovaná. Domnívá se tedy, že k žádné anexi nedojde a země zůstane teritoriálně celistvá.
Ransdorf: Ukrajina by se měla zfederalizovat
„Byl bych velice šťastný, kdyby měl pan poslanec pravdu, ale prozatím všechny kroky Putina jsou jak přes kopírku jako ty v roce 1938,“ nesouhlasil s ním bývalý ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Co se týče postoje Evropské unie, ocenil by prý, kdyby reagovala už nyní jinak než pouze verbálně.
Zánik unitárního státu a federalizace Ukrajiny. To je řešení, které by podle Ransdorfa mohlo potěšit všechny aktéry krize. Zdůraznil také její kořeny, které dle něj tkví především v ekonomických problémech země, například v poklesu průmyslu a pádu některých ukrajinských bank. „Nestojím na žádné straně, zajímá mě osud ukrajinského obyvatelstva. Já chci, aby se našlo řešení, které zajistí stabilitu země. Nemůžeme nechat současný trend, kdy Ukrajinci hromadně opouštějí svou zemi a jen u nás jich je už 130 tisíc,“ sdělil svůj postoj.
_profil_top.jpg)
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Schwarzenberg ale vidí příčiny krize jinde. „Nejde jen o hospodářské otázky, tady jde o moc. Rusové chtějí vykonávat moc na Krymu, velmi prosté to je,“ uvedl. Tvrzení Ruska, že jsou Rusové na Krymu utlačováni, je podle něj jen pouhá výmluva. „Putin se teprve rozhodne, co vlastně chce. Možná další loutkový stát, jako je Jižní Osetie,“ odhadoval šéf TOP 09.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nem
