Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek.
Za tři měsíce tak bude v kauze vyhlášen druhý rozsudek. Pacovský prodlevu zdůvodnil tím, že ze strany obžalovaných byla podána žádost, aby se kauzou zabýval jiný soud. Rozhodnout o tom bude muset Nejvyšší soud, kterému chce soudce před vynesením rozsudku poskytnout dostatek času. Předtím než rozhodne, navíc nemůže být rozsudek vynesen.
O vině obžalovaných je přesvědčen státní zástupce Petr Jirát, podle kterého by měl jít Rath za příjímání úplatků na osm až devět let do vězení. Navrhuje také, aby bývalému politikovi propadl veškerý majetek.
Stejný trest navrhl Kateřině Kottové a jejímu manželu Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek. Machinace s tendry podle spisu vypadaly tak, že Kottovi přizpůsobovali krajské veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“. Za ovlivnění zakázek měli manažeři firem zaplatit přes 48 milionů korun. Rath a Kottovi stihli podle spisu převzít úplatky 38 milionů, z toho pro Ratha bylo 22 milionů. Pak je zatkla policie.
V případu figuruje dalších osm obžalovaných z řad manažerů stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. Policie všechny pozatýkala v květnu 2012. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
