„Poslední dva týdny jsem strávil v Rusku a mluvil jsem zde s celou řadou významných, ale zcela obyčejných lidí. Díky těmto rozhovorům jsem si lépe uvědomil, proč je evropský experiment blízko krachu a Spojené státy mezitím využívají všech dostupných prostředků k dosažení svých cílů.“, píše v úvodu Andrianopoulos, který byl dlouhá léta poslancem řeckého parlamentu a působil jako ministr v mnoha minulých řeckých vládách. Vystudoval politologii v Athénách a později také na prestižních britských univerzitách v Kentu, Cambridge a Oxford. Poté působil jako profesor ve Spojených státech na univerzitách Harvard, Stanford nebo Columbia. Přednášel mimo jiné také na zmíněném Harvardu a naposledy také na univerzitě v Kaliningradu. Vedle toho působí jako ředitel Institutu pro diplomacii a mezinárodní vztahy na Americké univerzitě v Řecku.
Andrianopoulos přitom poukazuje na to, že Rusko a Spojené státy mohou úspěšně spolupracovat. Jako příklad uvádí společné úsilí při dohodě o omezení íránského jaderného programu. „Bez ohledu na jinak chladné vztahy musí obě velmoci pochopit současnou geopolitickou situaci. Díky podepsání dohody bude také dosaženo pokroku při konfrontaci s Islámským státem. S podporou Íránu a tichým souhlasem Ruska a Asada bude muset ISIS tváří tvář rozšíření nepřátelské fronty souhlasit s kompromisním návrhem. V opačném případě mu hrozí zánik. Do konfliktu proti ISIL se navíc v posledních dnech vložilo i Turecko, jenž se zároveň snaží zoufale zabránit vzniku Kurdského státu v regionu.“, píše významný světový politolog.
Na pomyslné křižovatce však podle jeho názoru nyní stojí také Saúdská Arábie, která si hraje na přítele Západu, ale zároveň udržuje vazby na radikální džihádisty. „Své zájmy má v souvislosti s touto zemí i Rusko, které usiluje o to, aby Saúdové ukončili ropnou válku a cena za barel se vrátila na původní úroveň. V tomto směru jsou Američané a Rusové spojenci, protože těžba břidlice coby náhradní zdroj není pro Spojené státy natolik rentabilní.“, míní Andrianopoulos a tvrdí, že téma Ukrajiny se již brzy stane minulostí, protože celý svět čelí naléhavějším výzvám. „Lidé v Kazani a v ruských republikách Tatarstán a Astrachaň, kde žije mnoho muslimů, mají velké obavy a při mnoha diskuzích se vyjadřovali pro společnou akci mezinárodních sil. Dále je třeba říci, že problém Krymu již mohl být vyřešen dávno. Andropov ani Gorbačov však nebyli schopni Chruščvovou chybu napravit.“, píše řecký politolog.
celý text v angličtině najdete ZDE
Evropa řeší podle Andrianopoulose většinu problémy amatérsky a postrádá vizi i hlubší náhled do problematiky. „V plné nahotě se nyní projevuje lhostejnost Evropanů k islámskému radikalismu. Politici umožnili chybnými rozhodnutími v oblasti přistěhovalecké politiky, aby byla společnost v jejich zemích devastována nepřátelskou populací a nyní musí navíc nést náklady na řešení mohutné migrační vlny. A když už je Evropa aktivní a převezme iniciativu, tak vše stejně skončí špatně. Takovým příkladem je Libye. A to samé se týká Ukrajiny. Zaměřili se na výsledek bez toho, aby si nastudovali situaci v zemi, včetně nastavení jejího politického systému. Bývalý prezident Janukovyč byl odvolán z funkce po rozhodnutí parlamentu. Jenže ústava země nic takového neumožňuje. Jako mohli mohla demokratická Evropa něco takového akceptovat?“, podivuje se řecký politolog.
Za další chybu považuje Andrianopoulos protiruské sankce, jejichž iniciátoři vůbec nebrali v potaz výsledek referenda na Krymu, jehož obyvatelé hlasovali pro připojení k Rusku. „Před několika dny na krymský poloostrov zavítala francouzská delegace složena z poslanců a senátorů. Hovořili mimo jiné o francouzských ekonomických zájmech a potřebě současné narušené vazby opět posílit. Vláda v Kyjevě sice proti jakémukoli porušování sankcí protestuje, ale ukazuje se, že se politické ovzduší přece jenom začíná pozvolna měnit. Francouzi se jako vůbec první Evropané snaží prolomit ledové bariéry.“, poukazuje Andrianopoulos, který kritizuje evropské politiky také za způsob, jakým řeší ekonomickou krizi Řecka.
„Řešení Bruselu je typickým příkladem evropské krátkozrakosti a nesmyslných rozhodnutí. EU neustále obchází národní zvyklosti a tradice a domnívá se, že pro každý problém existuje jedno šablonovité řešení. Evropská unie není schopná pochopit, že např. daňové úniky nejsou v Řecku záležitostí právních předpisů, ale představují nepsanou společenskou smlouvu, na které je stát od svého počátku založen. Stejně tak neustále dokola navrhuje vyšší dané a drastičtější úsporná opatření, byť to k ničemu nevede.“, poukazuje Andrianopoulos. Evropané se dle jeho názoru vyžívají ve vyšším zdanění, které je považováno za způsob, jak efektivně shromáždit ve veřejném sektoru finance. „V Řecku je však v důsledku takových opatření dosaženo opaku. Peníze jsou rozpuštění mezi politickými subjekty, aby bylo možné získat hlasy pro znovuzvolení.“, vysvětluje bývalý řecký politik.
„Mnoho evropských zemí je nyní zatíženo břemenem řeckého dluhu, zatímco země je nadále nucena provádět politiku, v niž vláda sama vůbec nevěří. Není pochyb o tom, že omyly vedou ke lžím. Ve výsledku potom není dosaženo kýženého cíle. Najde se konečně v Evropě někdo, kdo si uvědomí tragické důsledky současné reality?“, táže se v závěru svého komentáře Andrianopoulos.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
