„Poslední dva týdny jsem strávil v Rusku a mluvil jsem zde s celou řadou významných, ale zcela obyčejných lidí. Díky těmto rozhovorům jsem si lépe uvědomil, proč je evropský experiment blízko krachu a Spojené státy mezitím využívají všech dostupných prostředků k dosažení svých cílů.“, píše v úvodu Andrianopoulos, který byl dlouhá léta poslancem řeckého parlamentu a působil jako ministr v mnoha minulých řeckých vládách. Vystudoval politologii v Athénách a později také na prestižních britských univerzitách v Kentu, Cambridge a Oxford. Poté působil jako profesor ve Spojených státech na univerzitách Harvard, Stanford nebo Columbia. Přednášel mimo jiné také na zmíněném Harvardu a naposledy také na univerzitě v Kaliningradu. Vedle toho působí jako ředitel Institutu pro diplomacii a mezinárodní vztahy na Americké univerzitě v Řecku.

Andrianopoulos přitom poukazuje na to, že Rusko a Spojené státy mohou úspěšně spolupracovat. Jako příklad uvádí společné úsilí při dohodě o omezení íránského jaderného programu. „Bez ohledu na jinak chladné vztahy musí obě velmoci pochopit současnou geopolitickou situaci. Díky podepsání dohody bude také dosaženo pokroku při konfrontaci s Islámským státem. S podporou Íránu a tichým souhlasem Ruska a Asada bude muset ISIS tváří tvář rozšíření nepřátelské fronty souhlasit s kompromisním návrhem. V opačném případě mu hrozí zánik. Do konfliktu proti ISIL se navíc v posledních dnech vložilo i Turecko, jenž se zároveň snaží zoufale zabránit vzniku Kurdského státu v regionu.“, píše významný světový politolog.

Na pomyslné křižovatce však podle jeho názoru nyní stojí také Saúdská Arábie, která si hraje na přítele Západu, ale zároveň udržuje vazby na radikální džihádisty. „Své zájmy má v souvislosti s touto zemí i Rusko, které usiluje o to, aby Saúdové ukončili ropnou válku a cena za barel se vrátila na původní úroveň. V tomto směru jsou Američané a Rusové spojenci, protože těžba břidlice coby náhradní zdroj není pro Spojené státy natolik rentabilní.“, míní Andrianopoulos a tvrdí, že téma Ukrajiny se již brzy stane minulostí, protože celý svět čelí naléhavějším výzvám. „Lidé v Kazani a v ruských republikách Tatarstán a Astrachaň, kde žije mnoho muslimů, mají velké obavy a při mnoha diskuzích se vyjadřovali pro společnou akci mezinárodních sil. Dále je třeba říci, že problém Krymu již mohl být vyřešen dávno. Andropov ani Gorbačov však nebyli schopni Chruščvovou chybu napravit.“, píše řecký politolog.