Politika pronásledovala Karla Gotta po celou jeho kariéru. Na počátku sedmdesátých let zůstal několik týdnů ilegálně v tehdejším západním Německu, ovšem nakonec se rozhodl vrátit. V roce 1977 promluvil na schůzi umělců působících v populární hudbě, která vyzývala k „novým tvůrčím činům ve jménu socialismu“. Jenže bohužel právě tato schůze se později stala slavnou kvůli tomu, že zrovna byla vyhlášena Charta 77. „Řečnil na jedné z desítek podnikových schůzí, které se za bolševika všude děly nejméně jednou za půl roku, ale zrovna tahle se později přejmenovala na Antichartu,“ popsal to nedávno hudební kritik Josef Vlček.
V roce 1985 Gott obdržel titul Národní umělec. V druhé polovině osmdesátých let se situace ve společnosti uvolňovala, ovšem Gott tehdy nebyl z těch, kteří by uvolňující se prostor využívali naplno.
Hudební kritik Jan Rejžek před časem vzpomínal pro SeznamZprávy na Karla Gotta v souvislosti s tím, jak jej zpěvák odmítl, když sbíral podpisy pod petici Několik vět. Rejžek podle svých slov čekal na mistra v průjezdu u měsíčníku Gramorevue, kam nesl pozvánku na své tehdejší padesátiny. „Znali jsme se, říkal jsem mu, že je tu taková petice a že asi ví, o co jde... A on povídá: za prvé, v tomhle smradlavém prostředí u popelnic, to opravdu ne. A víte, co se děje s Hankou Zagorovou, to opravdu nejde,“ vzpomíná Rejžek na Gottova slova. Gott tak tehdy petici, na rozdíl od jiných umělců, nepodepsal. Co však Gott v minulosti podepsal, byla Anticharta.
Původní text ZDE.
„Byl jsem úspěšný v tom předešlém režimu, tak ti, kteří nebyli spokojeni se sebou, úspěšní lidé mě nekritizovali, jenom ti, kteří měli sami se sebou problém, se chtěli zviditelnit. Bývalí politici – na ně útočit nemohli... A tak se tito lidé pustili do Karla Gotta, do Heleny Vondráčkové... Kdybychom dělali chyby a zpívali falešně, z protestu, možná bychom byli v té době úspěšní,“ svěřil se Gott ve svém komentáři k roku 1989. Jeho posluchači si podle jeho slov uměli však udělat vlastní názor. I proto byl populární i nadále. „Nostalgie je pořád dnes, a nebýt těch písní z té doby, která byla kritizovaná, tak bych nemohl žádný koncert dělat,“ dodal.
Zpěvák Karel Gott se v minulosti vyjádřil také k uprchlické krizi, kdy uvedl, že se jedná o řízenou snahu oslabit ekonomický růst Evropy. „Pokus dostat sem diverzanty je jen moderní způsob války. Dělají to důmyslně, strkají před kamery reportérů děti. Viděli jste to také, ne? Nepřemýšlíte o tom? Podívejte, jak se ty děti prosebně dívají... A nepomozte jim... Je to citový nátlak. Ale za nimi jsou k nahlédnutí také mladíci s mobilními telefony, kteří kalkulují, posílají zprávy a tvrdí, že jdou za svými příbuznými do Evropy,“ vyjádřil se Karel Gott.
Psali jsme ZDE.
„Jsou oblečeni jako málokdo v Praze, mají moderní sportovní ohozy a síla a energie z nich jen čiší. Tak těm máme pomáhat? Od pohledu je na nich vidět, že jim nejde o ty děti, že jsou to téměř profesionální zneklidňovači. Ten, kdo je posílá, ví dobře, proč to dělá,“ řekl také zpěvák, jenž se v minulosti k současnému světu vyjádřil i poměrně kontroverzně.
„Jsem přesvědčený, že zvlášť v posledních stoletích nejde o žádné omyly, naopak politika se odvíjí podle přesných scénářů, nic se neděje náhodou, i to nejhorší jako války. Vždy je o vítězích rozhodnuto dávno předtím. Stejné banky podporovaly toho, kdo je rozpoutal, a vyjednávaly s tím, kdo byl napaden. Domlouvaly se, čím budou platit, až jim budou posílat zbraně. Běh světa řídí tyto vysoké nadstátní kruhy, tzv. ilumináti, nebo osvícenci, a také svaté řády a lóže až po mysticko-okultní organizace,“ řekl před lety Gott s tím, že celosvětové dění bude směřovat k totální globalizaci, která vyústí v jednu totalitní světovládu a nadto časem všechny malé banky padnou a bankovní giganti budou fúzovat tak, až nakonec zbude jediný bankovní dům, který bude všem diktovat.
„Úspěch v jedné pracovní oblasti vůbec neznamená, že se jinak nebudete chovat jako poblázněně nebezpečně. Karel Gott je sice kulturní legendou, ale když veřejně propaguje ty nejhnusnější konspirační teorie, tak dělá pro české extremisty a ruské destabilizační zájmy více práce než Aeronet a 'Parlamentní' listy dohromady. Je to smutný konec,“ poznamenal právě ke Gottovým výrokům kriticky lobbista Jakub Janda.
„No já bych slavíka nepodceňoval. Na jeho slova obvykle dojde až za 20 let. ‚Bezhotovostním platebním systémem pomocí mikročipů bude možné z jednoho vládního centra získat o každém informaci a každého kontrolovat. Zatím je to velmi příjemné a i další vývoj v tomto směru nám bude připadat praktický, výhodný a hlavně pohodlný, ale časem zjistíme, že jsme se stali objektem nejenom kontroly, ale i manipulace s myšlením.‘ (KG, magazín Pátek, 2001),“ připomněl v diskusi Lubomír Heger. Připomněl tak několik let starý rozhovor, v němž „božský Kája“ tvrdil, že běh světa řídí vysoké nadstátní kruhy, tzv. ilumináti.
Původní text ZDE.
„Hele a vládnou nám i Židi, nebo jenom ilumináti? Teď nevím sakra,“ dodal Janda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
