Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity a nyní též brněnský senátní kandidát, je veřejně dobře známou osobností. Vystudovaný muzikolog se neváhá vyjadřovat ke společenským otázkám, upozornil na sebe například v roce 2015, když se zúčastnil protestu proti prezidentu Zemanovi na pražském Albertově. „Svobodomyslným lidem se zdá, že se nepodařila volba prezidenta, že nedopadly dobře ty či ony volby, ale zdá se mi, že existuje řada důvodů pro to, abychom hleděli do dalších časů s nadějí,“ řekl tehdy. V projevu také mluvil o „plebejství lokajském“ a „plebejství svobodném“.
Rozruch vzbudil například i tím, když na Masarykovu univerzitu pozval přednášet Jakuba Jandu z neziskové organizace Evropské hodnoty. Na protesty studentů i pedagogů tehdy reagoval slovy: „Univerzita a její fakulty studentům tradičně poskytují prostor pro pořádání veřejných debat s cílem vést studenty ke kritickému postoji a umění konstruktivní debaty.“
Proto nepřekvapí, že se Bek i dnes v senátních volbách prezentuje jako „kandidát liberální demokracie“. Redaktoři z webu Echo24.cz se však zajímali o to, jak se s Bekovým liberálním pohledem na svět slučuje jeho minulost kandidáta členství v Komunistické straně Československa. Bek se stal kandidátem této výběrové organizace v roce 1988, kandidaturu zrušil v listopadu 1989.
„Nejsem ani kazatel dobra, ani moralista, spíš mám vlastní zkušenost s tím, jak politika před rokem 1989 pokřivovala vysokoškolské prostředí,“ vysvětloval Bek svůj románek s KSČ. Byl k němu prý přinucen proto, aby mohl pokračovat v doktorandském studiu. „Podmínkou, kterou mi pro pokračování ve studiu dala tehdejší vedoucí katedry a dlouholetá funkcionářka strany, bylo, že do strany vstoupím. Po velkém váhání jsem tu smlouvu s ďáblem podepsal a v roce 1988 se stal kandidátem,“ řekl pro Echo24.cz.
Původní text ZDE
Jeho čekání na stranickou legitimaci ukončily až události listopadu 1989. „V roce 1989 jsem studoval na Karlově univerzitě jako doktorand a cestou z Albertova na Národní třídu jsem prožil vnitřní vysvobození,“ vysvěluje. Kandidaturu prý zrušil hned poté. „Hned v týdnu po 17. listopadu jsem kandidaturu zrušil, to jsme ještě nevěděli, jak to dopadne... Ale to už je jedno,“ uzavřel své vyprávění.
Dnes považuje za paradoxní, že hlavními bojovníky za liberální demokracii v akademickém světě jsou on a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, jehož předlistopadová minulost je ještě problematičtější. Zima měl ještě na jaře 1989 jako svazácký funkcionář na Lékařské fakultě trestat studenty, zadržené během Palachova týdne.
Sám Bek se s tím před volbou svému akademickému senátu podle svých slov svěřil. Dnes už se na to podle něj nelze dívat takto striktně. „Myslím, že dělicí linie i tehdy vedla trošku jinak. Bylo by určitě lepší, kdyby dnes instituce a stát vedli lidé, kteří jsou něčím takovým nedotčeni, ale možná jich není dost, možná jsou někteří unaveni,“ domnívá se.
„Možná je to paradox, že v dnešní debatě hájí liberální hodnoty lidi, kteří si nesou své špatné svědomí. Ale možná je to pořád lepší než lidé bez svědomí,“ uzavírá rektor Bek.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
