„Chci se naučit jazyk a stát se součástí společnosti. Bohužel vůbec nevím, jak bych mohl úspěšné integrace dosáhnout. Snažím se naučit německy prostřednictvím kurzů na YouTube, protože nemohu najít volné místo v klasických kurzech. Vím, že v Německu platí rovnost mezi mužem a ženou a respektuje se tady homosexualita,“ říká jednadvacetiletý Adham Ali, který přišel do Německa před šesti měsíci z malé vesnice nacházející se poblíž Damašku.

Zdaleka ne všichni obyvatelé tábora však projevují tolik nadšení pro integraci jako Ali. Naopak jiní jsou spíš frustrovaní. Jako například o tři roky starší Palestinec Rafat Hajir. „Vstanu, nasnídám se a pak se poflakuji jen tak po táboře nebo chodím do posilovny,“ odpovídá Hajir německy na otázku, jaké jsou jeho každodenní aktivity. Hajir chodil na kurzy němčiny, které si platil sám. Jako jedinec bez státní příslušnosti nemá nárok na zaplacení kurzů německými úřady. Nyní je však bez peněz.

„Jsem zubař a mohl bych tady vykonávat stomatologickou praxi, ale zdejší úřady mi v tom brání. Jak se mám bez možnosti pracovat integrovat? Nemám žádné německé přátele a ani nevím, jak bych je mohl potkat. To je mám oslovit přímo na ulici?“ stěžuje si Hajir, který dle svých slov také koketoval s myšlenkou, že by pracoval ilegálně. Nakonec se však rozhodl postupovat podle platných německých imigračních zákonů.