Válka na Ukrajině je podle Robejška důsledkem dlouholetých a po staletí neměnných mocenských ambicí. „Moskva si chce rozšířit svůj územní prostor na úkor Ukrajiny a získat lepší kontrolu nad svým geopolitickým předpolím, a to je asi to nejdůležitější. A zároveň jde o oslabení západního vlivu v bezprostřední blízkosti Ruska a na Ukrajině,“ popisuje Robejšek zájmy Ruska v rozhovoru pro Svobodné universum.
I Západ ale podle něj má na Ukrajině své mocenské zájmy, které konflikt pomohly eskalovat. „Ze strany Západu se pod postojem Svobodu Ukrajině skrývá zájem o nové trhy, o vliv na bezprostřední blízkost Ruska a zajištění surovinových dodávek, ale třeba i o to, jak pro oba spolky, tedy EU a NATO, zajistit další úlohy, protože všechny spolky žijí a udržují se jenom tím, že plní nějaké nové funkce. Takže eventuální integrace nebo příprava na vstup Ukrajiny do těchto spolků je v zájmu Západu,“ odhaluje Robejšek úlohu Západu ve hře o Ukrajinu.
Fotogalerie: - Před KACPU
Samotný konflikt podle něj není třeba přehnaně dramatizovat, co se týká dlouhodobých vztahů světových mocností. „Mocenské zájmy tady byly vždycky, jenom se jinak operacionalizují, to znamená, převádějí do konkrétní politiky, a někdy vyústí do konfliktu. To je nešťastná konstelace, ale v historii světové politiky není nějak neobvyklá,“ říká Robejšek, kterého ale prý překvapilo, že šel Vladimir Putin až tak daleko.
Nejde ale podle něj o trvalé spálení mostů mezi Ruskem a Západem, i když to dnes tak vypadá. „Je to spíše povrchní obraz mediálního a společenského vlnění. Fakticky platí, že nemáme žádné věčné nepřátele, a nemáme žádné věčné přátele – máme jen věčné zájmy. A když tyto zájmy budou najednou fungovat v jiném spojení, tak si klidně umím představit koalici Spojených států s Ruskem proti Číně. Teď se zdá být vyloučená, ale to nic neznamená,“ upozorňuje Robejšek, že žádné spojenectví ani nepřátelství netrvá věčně.
Zvládne Petr Fiala krizi cen energií a pohonných hmot?Anketa
Další, podle Robejška ostřejší verze je, že bude Rusko vyloučeno ze sítě takzvaných korespondenčních bank, které fungují jako prostředník v mezinárodním obchodu. „Nakonec, a to je to největší, čemu ekonomové s oblibou a trošku pateticky, ale ne úplně chybně říkají atomová bomba. To znamená, že stát X je vyloučen z jakéhokoliv bankovního styku, to znamená, že i operace se třetími osobami, které by se náhodou mohly týkat Ruska, jsou zakázány. A pak je daná země opravdu izolovaná,“ říká Robejšek, že i to se dá obejít, ale trvá to dlouho a je to nákladné.
Rusku podle Robejška bankrot spíše nehrozí, protože má relativně zralou, stabilní a zdravou ekonomiku. „To jediné, co Rusku může okamžitě a skutečně uškodit, je totální odříznutí od exportu surovin, to znamená nafty a plynu. V tu chvíli by mělo Rusko velké problémy, ale k tomu je třeba upozornit na to, že problémy by měl i Západ. My bychom je měli a měli by je všichni,“ varuje Robejšek.
Ze současného konfliktu by proto mohla nejvíce těžit Čína, která to nyní může hrát na obě strany. „V mezinárodních vztazích je tomu vždy tak, že jsou tam takovéto trojúhelníky často, a navíc se ve svém obsazení mění. Fakticky bych řekl, že Číňané jsou ti, kteří profitují. Jsou to mistři lsti, taktiky a diplomatické hry a jsou momentálně silnější, takže si mohou dovolit i určitou velkorysost. Jsou trošičku mimo, ale přesto hrají se všemi stranami,“ všímá si Robejšek, podle nějž se ale Čína logicky kloní spíše k Rusku, ať už politicky nebo geostrategicky.
Pocítili jste již výrazné zvýšení cen pohonných hmot?Anketa
Celý konflikt na Ukrajině je podle něj víceméně doprovodný prvek konce globalizace. „Globalizace končí ne ze dne na den, ale končí již teď. Končila před Ukrajinou a skončí po Ukrajině. To je fenomén historického kyvadla, s tím se prostě nedá nic dělat,“ má jasno Robejšek a dodává, že největší problém to bude pro Evropu.
„Konec globalizace znamená, že se svět rozdělí na dva obchodní bloky: čínsko-ruský, asijský a americko-evropský, přičemž tím, kdo ztratí, kdo prohraje, je podle mého názoru Evropská unie, která se dostala do slabé situace zejména tím, že se snažila, ale ne dost důsledně, uskutečňovat své velmocenské titánské sny o velmoci Evropa. A protože to nedělala pořádně, a hlavně na to neměla patriotismus Evropanů, tak to vedlo k tomu, že je momentálně nejslabším a nejzranitelnějším aktérem,“ tvrdí Robejšek.
Fotogalerie: - Po hlasování o rozpočtu
Jako další důsledek konce globalizace Robejšek předpovídá větší význam národních států. „To znamená, že se budeme muset zase více starat sami o sebe. Budeme se muset mnohem víc starat o sebe, nebudeme se moct spoléhat na ostatní, ale zároveň nás ostatní nebudou tolik omezovat, a to má své výhody,“ říká Robejšek, který na závěr dodává, že konflikt na Ukrajině také bude znamenat víceméně konec Green Dealu v jeho původní verzi.
„Od té doby, co byl vyhlášen, dodnes se situace dramaticky zhoršila v neprospěch šancí na uskutečnění Green Dealu. Dokonce si myslím, že někde v úplně zastrčené komůrce německého kancléřství v Berlíně někdo přemýšlí o tom, jak to udělat, aby to nebylo moc nápadné, když oprášíme atomovou energii. A bylo by velmi zodpovědné, kdyby tam někdo tímto směrem přemýšlel, protože toto téma bude na stole tím spíš, když by roztržka s Ruskem měla být trvalejšího charakteru,“ uzavírá Robejšek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jma
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
